Den Ozbrojených sil Slovenské republiky se připomíná vždy 22. září při výročí prvního úspěšného bojového vystoupení slovenských dobrovolníků v revolučním roce 1848, které se událo právě u Brezové pod Bradlom, centra povstání Slováků proti národnímu útlaku. Císařským plukům se na přístupech k městu tehdy úspěšně postavilo na odpor vojsko složené převážně z místních, jen provizorně vyzbrojených obyvatel.
Počáteční úspěchy v bojích sice posléze vystřídaly porážky a národní hnutí bylo podobně jako v Čechách potlačeno vojenskou silou tehdejší monarchie, nicméně právě tyto revoluční tradice hurbanovských bojů se staly základem, na který se odvolávali slovenští dobrovolníci v legiích bojujících o několik desetiletí později, během 1. světové války za vznik samostatného Československého státu.
K připomenutí Dne Ozbrojených sil Slovenské republiky se za účasti řady domácích i zahraničních hostů v čele s ministrem obrany Slovenské republiky Peterem Gajdošem konalo hned několik akcí. Ráno je zahájilo uctění památky generála Milana Rastislava Štefánika u mohyly na Bradle, na které navázal slavnostní nástup slovenských vojáků na náměstí v Brezové pod Bradlom. Během něj ministr Gajdoš zdůraznil: „Historie našich ozbrojených sil je bohatá, ale jejich základním pilířem vždy byli a budou především naši vojáci a vojákyně. Můžeme disponovat tou nejmodernější technikou, ale bez kvalitního lidského potenciálu ani tak nedokážeme garantovat primární úlohu, kterou je zabezpečení obranyschopnosti Slovenské republiky.“
Důležitost přátelské vazby s českou armádou
Stejně vyzdvihl roli vojáků i náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil Slovenské republiky generál Maxim, který připomenul to, že také Slovensko reaguje na nepříznivý vývoj bezpečnostního prostředí ve světě. Kromě posílení náboru a zatraktivnění armády pro nové vojáky označil za klíčové pokračování v započaté modernizaci techniky a zlepšování stavu vojenských objektů.
Během nástupu byla dále zmíněna i důležitost pevných vazeb Ozbrojených sil Slovenské republiky s přáteli, z nichž za nejen historicky nejbližší označil generál Maxim Armádu České republiky. Této příležitosti generál Maxim zároveň využil k předání Pamětní medaile náčelníka Generálního štábu OSSR armádnímu generálu Josefu Bečvářovi za jeho osobní přínos k prohlubování vzájemné spolupráce.
Pamětní stuha Československé obce legionářské
Kolegům z Ozbrojených sil Slovenské republiky poté poděkovali přítomní čeští váleční veteráni a místopředsedové Československé obce legionářské generálmajor Emil Boček, brigádní generál Václav Kuchyňka a podplukovník Tichomir Mirkovič, kteří přicestovali na Slovensko v rámci delegace generála Bečváře spolu s Jaroslavem Syrovým a na nástupu dekorovali bojový prapor Generálního štábu OSSR pamětní stuhu ČsOL.
Po ukončení programu na náměstí se všichni hosté přesunuli již přímo do míst hurbanovských bojů, kde se mezi vystupujícími ujal slova i generál Bečvář: „Naše dva, dnes již samostatné státy, spojuje nejen bohatá historie, v níž se osudy obou našich národů často potkávaly - včetně revolučního roku 1848, ale i velmi úzká a přátelská spolupráce, která přetrvala dodnes. Nejinak je tomu ve vztahu ozbrojených sil. Máme společné historické kořeny, legionářské tradice z období 1. světové války, prolévali jsme krev v protinacistickém odboji a společná je i historie našich novodobých zahraničních operací počínaje vysláním Československé protichemické jednotky do operace Pouštní bouře. Naše partnerské působení v operacích neskončilo rozdělením společného státu, právě naopak. Od roku 2004 jsme v pevném spojeneckém vztahu v Severoatlantické alianci, úzce spolupracujeme v rámci Visegrádské čtyřky i dalších organizací.“ K tomu dodal: „Jsem si jist, že naše přátelství vytrvá i nadále.“
Před závěrečným neformálním pracovním jednáním a následným odletem zpět do České republiky generál Bečvář v doprovodu generála Maxima využil ještě nabídku prohlídky vojenského historického muzea v Piešťanech, kam jej doprovodil kromě již jmenovaných členů delegace i ředitel Vojenského historického ústavu Praha plukovník Aleš Knížek.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
