Během „Červeného večera“ 23. června jej mohou diváci od 18.00 hodin zhlédnout v zámecké jízdárně. Po filmu následuje představení zbrusu nového CD Soni Červené „melodramy“ a současně autogramiáda knihy Stýskání zažehnáno spojená s debatou. Červeným večerem bude provázet doktor Jan Králík, který se podílel na zmiňovaném CD. Večer je volně přístupný pro každého, všichni jsou srdečně zváni.
Soňa Červená očima Olgy Sommerové
Životní pouť Soni Červené, soukromou i profesní, poznamenaly bouřlivé dějiny 20. století a jeho dva nejzrůdnější totalitní systémy: nacismus a komunismus. Film Červená ukazuje ve vzpomínkách i historických dokumentech důležité momenty cesty známé pěvkyně, protagonistka nezastírá ani další nelehké životní peripetie. Navzdory těmto okolnostem před námi stojí silná žena, vynikající umělkyně světového renomé, jejíž ohromující umělecká dráha čítá sto operních rolí ve čtyřech tisících vystoupeních na jevištích pěti kontinentů. Pěvkyně a živoucí legenda, která stála na pódiu vedle Jana Wericha, Maria del Monaco, Luciana Pavarottiho či Plácida Dominga, spolupracovala s Rafaelem Kubelíkem, Herbertem von Karajanem, Robertem Wilsonem, Lou Reedem i Tomem Waitsem.
Hosté zámecké jízdárny se mohou těšit i na přítomnost režisérky Olgy Sommerové, která se dlouhodobě zabývá osudy a pozoruhodnými životními příběhy zajímavých a silných žen. „Se Soňou Červenou jsem se seznámila před dvanácti lety, tedy v době, kdy po Sonině třicetileté emigraci a čtyřicetileté nepřítomnosti v rodné Praze začala česká kulturní veřejnost postupně odkrývat její světovou pěveckou kariéru,“ říká Olga Sommerová. S umělkyní pracovala již v dokumentu Moje 20. století (společně s Adrienou Šimotovou a Lenkou Reinerovou) a také v 13. komnatě Soni Červené. „Vloni jsem se rozhodla, že musím napravit to, co jí česká kultura dluží, totiž poctu umělkyni, která byla po třicet let vymazána z povědomí svého národa,“ dodává.
„Melodramy“ Soni Červené
CD melodramy vyšlo v letošním roce za finančního přispění Bohemian Heritage Fund a zatím nebylo nikde oficiálně představeno. Kde jinde tedy k tomuto mimořádnému aktu přistoupit, než na Smetanově Litomyšli. CD je malým recitálem a představuje Soňu Červenou ve třech nejčastěji uváděných dílech jejího melodramatického repertoáru. Všechny tři melodramy došly početných uvedení v řadě míst Čech, Moravy a Slezska vždy s mimořádným ohlasem. CD bude v zámecké jízdárně k dispozici, stejně jako kniha Stýskání zažehnáno.
Stýskání zažehnáno
Kromě CD „melodramy“ bude operní pěvkyně podepisovat svoji poslední knihu Stýskání zažehnáno. Publikace je rekapitulací dovršené čtvrtstoletí od návratu ze světových scén do vlasti. Ačkoli vše směřovalo ke klidnému odpočinku, po čtyřicetileté operní kariéře v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii, Anglii a USA a po činoherním působení v Hamburku, New Yorku, Hongkongu a Sydney se Soně Červené doma otevřely další, nečekané umělecké možnosti. Navzdory věku, díky železné píli a všestrannosti talentů se vrátila na operní i činoherní scény, na koncertní pódia a filmová plátna, do rozhlasu i televize a začala psát. Vše s úspěchem a ohlasem mimo jakákoli očekávání. Kniha Stýskání zažehnáno navazuje na paměti nazvané Stýskání zakázáno a na knihu Můj Václav.
Soňa Červená, dáma české kultury, operní a koncertní pěvkyně, herečka činoher i muzikálů, obsáhla svou uměleckou drahou doslova celý svět – od Moskvy po New York, od Chicaga po Rio de Janeiro, od Sydney po Soul a od Hongkongu po Lisabon. V operním angažmá působila v Brně, Berlíně, Frankfurtu, Vídni a San Francisku, hostovala v Bayreuthu, Salcburku, Glyndebourne a Edinburku i v Miláně, Paříži a Los Angeles. Vynikala jako Cherubín, Orfeus, Carmen, Azucena, Erda, Klytaimnestra i Kabanicha, v jejím koncertním repertoáru nescházeli Mahler, Berg, Nono, Egk, Henze, Eben. Spolupracovala s Ančerlem, Karajanem, Boulezem i Kubelíkem, zpívala s del Monakem, Corellim, Gjaurovem i Domingem. Ověnčena dvěma tituly komorní pěvkyně směřovala svou dráhu k činohernímu závěru v Hamburku v divadle Thalia. Při návratu do vlasti po třiceti letech v exilu se bála nečinnosti. Nečinnost však nenastala. Přijala své vůbec první pozvání do Národního divadla v Praze, návrat k České filharmonii a na Pražské jaro. Dosud účinkovala v pěti operách v Národním divadle. Březinovu a Nekvasilovu operu o procesu s Miladou Horákovou Zítra se bude… sama iniciovala, právě tak jako operu 1914, u které požádala amerického režiséra Roberta Wilsona, aby se jí ujal ve svém třetím pražském hostování. První jmenovanou Smetanova Litomyšl uvedla v roce 2009, stejně jako Kaddish s uměleckým přednesem Soni Červené. Na Smetanově Litomyšli poprvé účinkovala v roce 1957 ve Smetanově Čertově stěně a naposledy v roce 2014 v Březinově dokumentární komorní opeře Toufar.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
_profil_top.jpg)
