V diskusním trialogu Spolku Svatopluk se sešli politolog a bývalý velvyslanec Pavel Mikeš, bývalý velvyslanec a zakládající člen spolku Svatopluk Petr Drulák a moderátor a poslanec za SPD Tomáš Doležal, aby rozebrali limity současného politického diskurzu a nastínili kroky k obnově skutečné rozhodovací suverenity České republiky. Účastníci se shodli, že klíčem k úspěchu je opuštění jednostranné orientace a rozvoj pragmatických vztahů všemi směry.

Východiskem pro novou koncepci české diplomacie by měly být dva zásadní pilíře. Podle Petra Druláka je nutné vytvořit silné středoevropské partnerství a na globální úrovni rozvíjet kvalitní vztahy se Západem, Východem i Jihem. „Vidím dva takové zásadní momenty. Vytvořit silné středoevropské partnerství. A pak skutečně na té globální úrovni rozvíjet kvalitní partnerské vztahy všemi směry. Se západem, s východem, s jihem,“ řekl Drulák.

Současné politické scéně však podle něj taková vize chybí. „Když se podíváme na tu současnou zahraniční politiku, a to myslím jak tu zahraniční politiku fialovskou a pak tu, řekněme, babišovsko-macinkovskou, tak tam tady ty momenty vlastně nejsou,“ zkonstatoval zakladatel Svatopluku.

Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

• ODS
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Současná vládní i opoziční garnitura se pohybují v zajetí starých vzorců. Zatímco představitelé Fialovy vlády se orientovali na Brusel a dřívější americkou administrativu, nynější vládní hnutí ANO vykazuje k Bruselu sice pragmatičtější, ale vlastně obdobný přístup a zástupci Motoristů se upínají k Donaldu Trumpovi. „Nečekal jsem od té nové vlády nějaký velký posun v zahraniční politice, protože oni celkem otevřeně vůči voličům říkali, my s tou zahraniční politikou Fialy v zásadě souhlasíme. Nechceme to měnit. To byla jejich rétorika. Ano, Motoristé byli trochu radikálnější, to je potřeba říci, ale v zásadě nechtěli nějaký obrat, který by odpovídal tomu, co říkám,“ pokračoval Drulák.

„Pořád tam vlastně vidíme takový ten až nevolnický vztah k politickému Západu,“ zhodnotil zahraniční politiku Babišovy vlády.

Motoristé zase upínají své politické naděje k politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. S tím Drulák zásadně nesouhlasí. „Spojovat český národní zájem s tím, co dělá Trump, je naprosto zcestné a pro nás velmi nebezpečné.“ 

S centry západní moci musíme udržovat vztahy, jsme s nimi propojeni. Ale zároveň bychom měli intenzivně pracovat i na vztazích s dalšími světovými hráči. „Musíme se obrátit i ke globálnímu jihu. Záliv, východní Asie, ale i ta Afrika, která v sobě skrývá vlastně obrovský potenciál. To je něco, co já myslím, je obrovský úkol,“ dodal.

Podle Pavla Mikeše by se Česká republika měla obrátit k jihu a jednat, navazovat vztahy. „Chceme-li, aby Česká republika byla suverénní nezávislou zemí, tak potřebujeme mít diplomatické vztahy na všechny strany. Samozřejmě jsme součástí střední Evropy, jsme členy EU, jsme členy NATO, nicméně globální jich dneska představuje 85 obyvatelstva země. HDP, když to vezmeme ekonomicky, globálního jihu, je řekněme polovina světového globálního HDP a neustále to roste,“ vypočítával Mikeš.

A upozornil na alarmující trend, kdy Evropa i Česká republika vyklízejí v těchto regionech své pozice na úkor jiných velmocí. Jako příklad uvedl, že v loňském roce poprvé obchodní obrat Afriky s Čínou překonal obrat s Evropou. Ztrátu vlivu ilustroval i osobní zkušeností z Etiopie, kde personál v restauracích vedle domovského jazyka ovládá namísto angličtiny právě čínštinu. Pavel Mikeš zdůraznil, že česká pasivita je chybou: „Země, která je suverénní, se nemůže diplomaticky omezovat jenom na jednu skupinu zemí, protože potom je ve značné nevýhodě.“

Česká republika přitom může navázat na silnou historickou tradici. Již první prezident Tomáš Garrigue Masaryk podporoval globální otevřenost a inicioval založení Orientálního ústavu pro podporu českých exportérů. Další vazby vznikly v období socialismu skrze pomoc dekolonizačnímu úsilí v afrických státech. V devadesátých letech však došlo k uzavírání ambasád a k prosazování povýšeneckého přístupu, kdy čeští představitelé poučovali tamní režimy o demokracii, což tamní partneři odmítali poslouchat.

Pak jsou tu i západní firmy, které v Africe nerady vidí ty české. „Mám pocit, že existovala snaha nebo existuje snaha Českou republiku trochu z Afriky, z globálního jihu vytlačit. Často jsem slyšel od západních kolegů – vy tu Afriku dělat nemusíte, my ji uděláme za vás. Co tím vlastně myslí? Vy tam nemusíte vyvážet napřímo, my to od vás koupíme a pak jim to prodáme sami,“ popsal Mikeš praktiky západních partnerů.

Jako protiváhu k sílícím globálním hráčům a jako nástroj pro prosazení českých zájmů navrhuje politolog Petr Drulák ambiciózní geopolitický projekt postavený na myšlence středoevropské konfederace. „Podnikáme v půlce září velkou konferenci Střední Evropa – Globální jih, protože chceme ukázat, že Střední Evropa, pokud máme mít smysl jako nějaký celek, který je schopen globálně jednat, tak musí mít kvalitní vztahy s těmi státy globálního jihu,“ nastínil Petr Drulák možnou budoucnost střední Evropy.

Pavel Mikeš pochválil současného ministra zahraničních věcí, že otevírá ekonomickou i politickou diplomacii v Africe. „Když se podíváme na první cesty současného ministra Macinky do Afriky, tak Macinka nejel do Zambie, ale Macinka jel do Maroka, což je náš vlastně největší obchodní partner v Africe. Prostě je tam vidět změna v tom, že se opět obracíme k ekonomické diplomacii a k obhajování českých zájmů tam, kde to má smysl,“ řekl Mikeš. „Obchodně jsme byli v Africe v minulosti úspěšní a je prostě potřeba to obnovit,“ dodal.

Geograficky by nemělo jít o Polskem dominované Pobaltí, ale o takzvaný dunajský prostor neboli koncept dvojmoří – od českých a slovenských hranic po Dunaji až k Černému moři a Jadranu. Tento prostor zahrnující státy jako Maďarsko, Rakousko, Slovensko, Srbsko, Chorvatsko či Bulharsko má výhodu v tom, že v něm neexistuje žádný přirozený hegemon. Konfederace by měla koordinovat společný strategický postup navenek, aniž by však vytvářela nový byrokratický aparát. „Pokud skutečně půjdeme cestou nějaké roztříštěnosti, tak si nás ty ostatní velmoci rozeberou,“ uzavřel varovně Petr.

Psali jsme:

Krást se bude dál. Režisér a spisovatel Jan Žáček opět promluvil o ČT

Pauknera nevymlčí. Půr má špatnou zprávu pro tradiční média

Spoléhám na odpor veřejnosti, říká Lábus o ČT

„Rozvíjí se tu diktatura.“ Ukrajina vře po likvidaci oblíbeného ministra