Pokud by tento šokující závěr potvrdil i odvolací soud, budou mít obyvatelé jedinou jistotu – do nekonečna platit spekulantovi Vlastislavu Andršovi stále rostoucí sumy. Rozsudek se týká více než 40 obyvatel Zeleného údolí, kde se o pozemky soudí dalších tisíc a půl vlastníků bytů a rodinných domů. Obyvatelé se odvolávají. V rukou přitom mají posudky předních kapacit na právo nemovitostí, které soud vůbec nezohlednil.

Rozhodnutí soudkyně není šokující jen tím, že neřeší podstatu problému, nechává věc navždy nevyřešenou a obyvatele pak zcela napospas vůli spekulanta. Rozhodnutí je zcela absurdní i právně.

Judikatura českých soudů, přední kapacity na právo nemovitostí a dokonce i samotná soudkyně se totiž shodují na tom, že smlouvy, na jejímž základě developer budovy vystavěl, jsou neplatné. A přesto nakonec soudkyně složitě vykonstruovala závěr, že developer IPB Real stavěl v dobré víře, protože o neplatnosti smluv nevěděl. Přitom právní stanovisko v oboru respektované autority je zcela jasné: podle něho profesionální developer, který stavěl byty a domy pro dva tisíce obyvatel za miliardy korun, nemohl nevědět o neplatnosti smluv, na jejichž základě staví. Pokud si platnosti smluv neověřil, nemohl být v  dobré víře. Přesto soudkyně na dobré víře IPB Real vykonstruovala jediný argument a na jeho základě učinila rozhodnutí. To má dva efekty – neřeší právní podstatu a zajišťuje časově neomezený prospěch spekulanta s pozemky.