Soudní přezkum rozhodnutí o zrušení závazného stanoviska je možný až v rámci řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí

26.03.2016 14:40 | Zprávy

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) zamítl ústavní stížnost stěžovatelky Office Park Šantovka, s. r. o., neboť napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatelky na zákonného soudce, na soudní ochranu a na spravedlivý proces.

Soudní přezkum rozhodnutí o zrušení závazného stanoviska je možný až v rámci řízení o žalobě proti konečnému rozhodnutí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vchod do budovy Ústavního soudu

Stěžovatelka se před správními soudy neúspěšně domáhala přezkumu rozhodnutí o zrušení pro ni příznivého závazného stanoviska Magistrátu Města Olomouc ve věci umístění novostavby Šantovka Tower. Toto rozhodnutí bylo vydáno Krajským úřadem Olomouckého kraje v přezkumném řízení podle § 149 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád. Krajský soud v Ostravě přezkum odmítl s poukazem na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 75/2009-113 a na stejné rozhodnutí následně odkázal ve svém zamítavém rozsudku i Nejvyšší správní soud. Ve výše zmíněném rozsudku rozšířený senát dospěl k závěru, že závazná stanoviska vydaná podle § 149 správního řádu nejsou rozhodnutím ve smyslu § 67 správního řádu ani § 65 zák. č. 150/2002 sb., soudní řád správní, neboť sama o sobě nezakládají, nemění, neruší nebo závazně neurčují práva nebo povinnosti. Soudní přezkum jejich obsahu je umožněn až v rámci konečného rozhodnutí dle § 75odst. 2 soudního řádu správního. Soudním přezkumem rozhodnutí o zrušení závazného stanoviska v přezkumném řízení se rozšířený senát nezabýval.

V rozsudku č. j. 4 As 42/2014-69, na který poukazuje stěžovatelka, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí o zrušení závazného stanoviska v přezkumném řízení podle § 149 odst. 5 správního řádu je rozhodnutím ve smyslu správního řádu a bez připuštění jeho přímého přezkumu ve správním soudnictví by toto rozhodnutí nebylo možné soudně přezkoumat vůbec, neboť nebude podkladem pro následně vydané územní rozhodnutí (v tomto ohledu odlišil věc od případného rozhodnutí vydaného na základě odvolání podle § 149 odst. 4 správního řádu). Dále konstatoval, že se tato věc odlišuje od věci projednávané rozšířeným senátem ve výše zmíněném rozsudku. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí nyní napadeném ústavní stížností rozsudek č. j. 4 as 42/2014-69 označil za ojedinělé vybočení z rozhodovací činnosti soudu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Radek Rozvoral byl položen dotaz

volby

Dost často mluvíte o tom, jak budou výsledky voleb zmanipulovány. Máte v plánu je napadnout u soudu? Na čem to bude záležet? A opravdu myslíte, že lidé, co budou volit v zahraničí, budou mít na výsledek voleb takový vliv? Podle mě se dost přeceňuje. Problém vidím jinde a vy ho taky zmiňujete, že lid...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Celní správa: Síť dealerů rozpletena

22:33 Celní správa: Síť dealerů rozpletena

Celníci z královéhradeckého Odboru pátrání Generálního ředitelství cel společně s kriminalisty králo…