Špičky české architektury posuzují potenciál pardubického zámku

23. 7. 2017 16:31

S dalším rozvojem areálu Zámku Pardubice, který stojí před významnými možnostmi přesunout část inventáře muzea do depozitářů a dobudovat historický pernštejnský okruh pro návštěvníky, si vlastník objektu, Pardubický kraj, nechá poradit od nejlepších odborníků v oboru.

Špičky české architektury posuzují potenciál pardubického zámku
Foto: Pardubický kraj
Popisek: Debata na plány Zámku Pardubice
reklama

První náměstek hejtmana Roman Línek do pracovní komise pozval děkana Fakulty architektury ČVUT Ladislava Lábuse spolu s dalšími renomovanými architekty Josefem Pleskotem a Petrem Všetečkou.

Tento týden společně prošli všechny prostory zámku, seznámili se se širšími vazbami jeho okolí ve středu krajského města, navštívili také Gočárovy automatické mlýny a zastavili se v areálu v Ohrazenicích, kde jsou depozitáře kulturních institucí.

„Potvrdil jsem si u nich, že v Pardubicích máme poloutajený klenot. Každý, kdo sem poprvé přijde, je krásným zámkem příjemně překvapen. A právě proto potřebujeme odborný pohled zvenčí, jak s ním výhledově co nejlépe a promyšleně nakládat,“ řekl Roman Línek a pokračoval: „To, že se nám podařilo dát dohromady trio špičkových architektů, kteří se dlouhodobě věnují památkovým objektům, beru jako velkou příležitost, která nám pomůže správně nastavit koncepci využití naší pernštejnské památky jak z pohledu krajských institucí, které tu sídlí, tak i z hlediska dalších činností, které se na zámku odehrávají. Na základě jejich odborného doporučení chceme upravit nyní realizované projekty a v jeho duchu nastartovat i projekty nové. První prezentaci jejich práce předpokládám během podzimních měsíců.“

Ladislav Lábus (1951), děkan Fakulty architektury, je považován za jednu s nejvýraznějších žijících legend české architektury. Často se věnuje problematice začlenění staveb do historického prostředí a navrhování renovací, včetně funkcionalistických a průmyslových budov. V této oblasti se stal uznávaným expertem, je členem Vědecké rady Národního památkového ústavu. Kromě mnoha dalších realizací je autorem rekonstrukce paláce Langhans ve Vodičkově ulici v Praze, jež ojediněle spojuje architekturu 19. století se současností a za kterou získal v roce 2003 cenu Grand Prix Obce architektů. Je rovněž autorem rekonstrukce Edisonových transformačních stanic v Praze, které přirozeně doplňují původní podobu stavby a stojí třeba za rekonstrukcí Jízdárny Pražského hradu.

Josef Pleskot (1952) patří od poloviny 90. let 20. století mezi nejznámější a nejrespektovanější české tvůrce, za své realizace získal řadu ocenění a jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu v mezinárodních přehlídkách. V roce 2014 získal titul „Architekt roku“, a to především za unikátní revitalizaci postindustriální čtvrti Dolní oblasti Vítkovic, kde realizoval nástavbu vysoké pece č.1 - Bolt Tower, Trojhalí - Nová Karolina, Svět techniky - Science and Technology Centrum a konverzi plynojemu na multifunkční aulu GONG. Řadu realizací má v Litomyšli, kde se zabýval obnovou některých domů na zámeckém návrší včetně revitalizace budovy Regionálního muzea.

Petr Všetečka (1968) je architekt z Brna. Pro Moravskou galerii navrhl rekonstrukci Jurkovičovy vily, podílel se na obnově 21. správní budovy firmy Baťa a na vytvoření několika expozic ve zlínském mrakodrapu a dalších budovách v baťovském areálu, na přestavbě mauzolea a stálé expozice na Vítkově, obnově minaretu u zámku Lednice, obnově Květné a Podzámecké zahrady v Kroměříži, zabývá se obnovou Památníku T. Bati a vytvořil například stálou expozici pro Muzeum Jesenicka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: komerční tisková zpráva
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ombudsman: Nenávistné projevy na internetu – výzkum a doporučení

22:16 Ombudsman: Nenávistné projevy na internetu – výzkum a doporučení

Ombudsmanka Anna Šabatová se od roku 2016 intenzivněji věnovala problematice nenávistných projevů na…