Spojenecké aktivity na území Afghánistánu začaly na podzim 2001 bombardováním pozic Tálibánu. V tomto případě se ale jednalo ještě o operaci Trvalá svoboda. Ta zastřešovala celou řadu akcí v mnoha zemích spojených s americkým tažením proti terorismu po 11. září 2001. Síly ISAF byly ustaveny na základě smlouvy o prozatímním uspořádání Afghánistánu z 5. prosince 2001 uzavřené mezi OSN a afghánskou vládou. Vznik mise pak 20. prosince 2001 schválila Rada bezpečnosti OSN s původním mandátem na šest měsíců, který byl později postupně prodlužován.

Pod aliančním velením

Z aliančního hlediska je však zajímavější až datum 11. srpna 2003, kdy řízení této mise převzalo NATO. Role ISAF spočívala v asistenci afghánské vládě a mezinárodnímu společenství při udržování bezpečnosti v místě působení aliančních jednotek. Spojenecké základny podporovaly afghánské úřady v jejich úsilí rozšířit své pravomoci na celé území a pomáhaly zajistit bezpečné prostředí pro konání svobodných voleb, šíření práva a obnovu země. Z počátečních šesti a půl tisíce vojáků se tyto síly postupně rozrostly až na sto třicet tisíc příslušníků koncem roku 2010. Podílely se na nich nejen prakticky všechny členské země Severoatlantické aliance, ale i Arménie, Austrálie, Ázerbájdžán, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Finsko, Gruzie, Irsko, Jordánsko, Korea, Malajsie, Makedonie, Mongolsko, Nový Zéland, Rakousko, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švédsko, Tonga a Ukrajina.

Začínali jsme nemocnicí

Armáda České republiky se na této operaci začala podílet od května 2002 vysláním dvou rotací polní nemocnice a polního chirurgického týmu. Další významná etapa našeho podílu začala v březnu 2005. Kromě pyrotechniků a meteorologů, kteří působili na mezinárodním letišti v Kábulu, se jednalo o přibližně čtyřicetičlenný kontingent, rekrutovaný převážně ze 102. průzkumného praporu, působící v provincii Badakšán na severu země. Společně s německými a dánskými vojáky zde měl na starosti ochranu německého provinčního rekonstrukčního týmu (PRT). Celkem se zde v šesti rotacích vystřídalo přibližně dvě stě padesát vojáků. Základna byla umístěna na naplavených valounech a hlíně z řeky Kokča několik kilometrů od hlavního města provincie Fajzabádu. V květnu 2007 si okolní velehory a složité klimatické podmínky vybraly na našem kontingentu daň nejvyšší. Při plnění operačního úkolu zastihla českou kolonu nečekaná bouře. Následný sesuv půdy smetl dolů do údolí terénní vozidlo a dva vojáky. Zatímco jeden z nich svá zranění přežil, druhý, Kolja Martinov, zaplatil životem. Poslední, tedy šestý český kontingent PRT, působil v provincii Badakšán od srpna do prosince 2007.