Léky s protizánětlivými a analgetickými účinky patří mezi celosvětově nejčastěji podávané medikamenty. Podle odhadů tyto léky pravidelně konzumuje 10 až 20 % pacientů nad 60 let, přičemž nejvyšší je pak zastoupení pacientů ve věkové skupině nad 75 let. Právě tato věková kategorie převážně trpí nemocemi kloubů a kostí, jako je artróza, artritida či osteoporóza. Jejich klasická konzervativní léčba spočívá v podávání protizánětlivých léků a analgetik. Nejen v zahraničí, ale i v Česku se tak jedná o jedny z nejpředepisovanějších a nejužívanějších léčiv, jejichž spotřeba se celoročně počítá na tuny. Přes jejich nesporný přínos při rychlém tlumení bolesti však zpravidla neřeší příčinu této bolestivosti. Navíc mohou mít řadu vedlejších účinků, o kterých lidé často nevědí.

„Analgetika, stejně jako mnoho jiných léků, můžeme označit za dobrého sluhu, ale špatného pána. Jsou-li podávána a užívána racionálně, přinášejí pacientovi významnou úlevu a zlepšují kvalitu jeho života. Jestliže však někteří lidé užívají analgetika místo skutečného řešení zdravotních obtíží, mohou si dále zhoršovat svůj zdravotní stav,“ vysvětlil Aleš Krebs, mluvčí České lékárnické komory. „Na jedné straně mohou zanedbat nějaké onemocnění, na straně druhé se při dlouhodobém užívání analgetik zvyšuje pravděpodobnost výskytu nežádoucích účinků, jako je například poškození trávicího traktu,“ doplnil Krebs.