Bavorské státní lesy na jižním úpatí Plechého a Třístoličníku, lesy kláštera Schlägl pod Smrčinou, Správa Národního parku Šumava v okolí Schwarzenberského plavebního kanálu a Vojenské lesy a statky okolo Horní Plané se musely vypořádat s polomy, které ještě umocnil orkán Herwart v říjnu 2017.
„Srpnová bouře loňského roku v zásahových oblastech národního parku polámala nebo vyvrátila, necelých 150 tisíc m3 dříví a to na relativně malém území právě v okolí Schwarzenberského plavebního kanálu. Následně říjnový orkán Herwart k tomu přidal dalších několik desítek tisíc kubíků polomového dříví,“ vzpomíná náměstek ředitele Jan Kozel.
„V té době už nám zpracovávali polomy smluvní partneři, které jsme dokázali včas sjednat v rámci minitendrů. V průběhu jara a léta jsme však kvůli kůrovcové kalamitě v ČR měli problémy s odvozem zpracovaného dříví. Museli jsme proto přistoupit k mimořádným opatřením,“ říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Správa s předstihem zřídila šest takzvaných meziskladů s kapacitou zhruba 50 000 m3, a protože v lesních porostech a na odvozních místech nebylo možné aplikovat chemické přípravky, nařídila odkorňování dříví především na méně polomy postižených organizačních jednotkách.
„Velkou neznámou roku 2018 byl objem kůrovcového dříví. Od roku 2015, kdy jsme vytěžili 21 000 m3, postupně stoupalo množství kůrovcem napadených stromů na 50 000 m3 v roce 2017. Odhady pro rok 2018 oscilovaly mezi 50-60 tis. m3. Výsledek byl nakonec relativně příznivý. K 30. listopadu 2018 Správa NPŠ zpracovala 48 tis. m3 kůrovcem napadených stromů včetně lapáků,“ doplňuje Jan Kozel.
Objem zpracovaného polomového dříví se koncem listopadu zastavil na hodnotě 203 tis. m3. Na připravené mezisklady se navezlo v průběhu celého roku 31 tisíc m3 smrkového dříví a v porostech bylo odkorněno dalších 24 tis. m3. Právě tato opatření snižuje výnosy z už tak nízkých výkupních cen dříví, které v průběhu celého roku padaly.
I přes kritickou situaci na trhu dřívím se Správa mimo jiné zabývala péčí o lesní ekosystémy z pohledu úpravy druhové skladby a podpory prostorové diferenciace lesních porostů. Třetím rokem totiž pokračoval projekt přestaveb lesních porostů zaměřený na podporu v minulosti vysazených nebo přirozeně obnovených listnáčů a jedle.
„Díky tomuto projektu se podařilo významným způsobem zvýšit plochu prořezávek, jejichž cílem je uvolnit mladé listnáče a jedli od konkurence smrkových náletů a podpořit tak druhovou pestrost a odolnost lesních ekosystémů. Každý rok se tak v posledních letech uvolní jedle a listnáče a podpoří stabilita lesních porostů na rozloze přesahující 600 ha, což je více než dvojnásobek plochy oproti minulosti,“ zakončuje náměstek Jan Kozel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
