Profesorka Dobrovská, rodačka z Karviné, absolvovala Hutnickou fakultu VŠB v Ostravě v roce 1988. V rodině, v níž je studium technických oborů tradicí, to byla přirozená volba. Od roku 1988 působila Jana Dobrovská v Československé akademii věd, kde si udělala doktorát v oboru hutnictví kovů. Na univerzitu se vrátila v roce 1993 a na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství se jako vědecko-výzkumný pracovník věnovala chemické metalurgii, byla také vedoucí katedry fyzikální chemie a teorie technologických procesů. Děkankou FMMI se poprvé stala v roce 2014, kdy ji akademický senát vybral ze dvou kandidátů. Už tehdy měla fakulta značnou prestiž.
„Mým cílem bylo udržet dobře nastavenou fakultu a dál ji rozvíjet nikoliv formou revoluce, ale evoluce. Zvlášť jsem se soustředila na další zvýšení kvality vědecko-výzkumné práce, protože učit dobře na univerzitě podle mého názoru zvládne jen ten, kdo se věnuje i vědeckovýzkumné činnosti. Jen tak totiž může studentům předávat opravdu nejnovější poznatky. Myslím, že se nám to daří. Díky tomu máme výbornou spolupráci s vědeckými ústavy i s firmami, protože naše studenty skutečně vychováváme přímo pro praxi,“ uvedla profesorka Dobrovská.
Fakulta má v současnosti mimořádné postavení. Je jedinou na univerzitě, která dosáhla čtvrtým rokem po sobě excelentních výsledků v hodnocení výzkumných organizací, jež každý rok provádí Rada vlády pro vědu výzkum a inovace. Díky celé řadě projektů pro praxi je finančně zabezpečená. Praktické využití má naprostá většina diplomových a disertačních prací studentů. O studium na fakultě je mezi mladými lidmi zájem, mají totiž v podstatě stoprocentně zajištěné další uplatnění, mnozí dokonce už v průběhu studia přecházejí z denní na dálkovou formu, protože mezitím získají zajímavou práci.
„Jsem ráda, že se o naše absolventy, a kolikrát už i studenty, zaměstnavatelé dneska perou, zvláště o ty, kteří část studia stráví na zahraničních univerzitách. Mojí ambicí je, aby v budoucnu takových studentů, ze kterých si kvalitní firmy budou moci vybírat, dále přibývalo. Ještě více chceme spolupracovat přímo s průmyslem a využívat toho, že se naši absolventi dokáží rychle adaptovat na nové technologie, což je jejich obrovská výhoda,“ doplnila Jana Dobrovská.
V příštích čtyřech letech chce vyvinout ještě větší úsilí pro zapojení fakulty do mezinárodních projektů, které zajistí nejen další financování, ale také vyšší prestiž a hlavně nejnovější poznatky v oboru, který podle názoru Jany Dobrovské patří k mimořádně perspektivním. „Po revoluci začal převládat názor, že hutnictví v České republice končí. Nemyslím si to. Ve světě objem výroby oceli stále roste. Ale metalurgie už dnes vypadá jinak než dříve, je v ní velký podíl automatizace a robotizace, tradiční černé provozy, jak je známe z minulosti, už mizí. Přecházíme od kvantity ke kvalitě. V samotné výrobě, ale i ve studiu,“ konstatovala profesorka Dobrovská.
Její jmenování se očekává do konce ledna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
