A je to vlastně ročník první se vším všudy, protože autory textů pro první kolo vyzývala Správa NP Šumava sama, zatímco teprve letos jde o autory, kteří své příspěvky do soutěže poslali opravdu ze své vůle, a proto, že chtěli změřit své popularizační síly s ostatními.

Myslím, že skvělé je zjištění, že vedle múzy prozaické nad Šumavou poletuje i múza vědecká. Že je Šumava pořád atraktivní pro zkoumání přírodních jevů a nejen to, ale že toto zkoumání přináší i mnoho překvapení a odhalených tajemství. A ne náhodou se většina příspěvků, které se v letošní mozkovce objevily, týká lesa, vody a půdy. Už totiž dávno neplatí, že Šumavské lesy jsou smrkové stejnověké monokultury a rozhodně neplatí, že nám o sobě už nedokáží říci něco nového.

Mezi soutěžními texty najdeme zprávu o schopnostech gradace lýkožrouta smrkového kontrastující s následnými ústupy "kalamit", seznámíme se se skrytými pralesy s velmi starými smrky, zjistíme, že lesní půdy se vyvíjejí mnohem rychleji, než jsme se učili v základní škole, a že jejich vývoj řídí staré stromy. A také o tom, jak nám vymřela horská jezera díky imisím a jak se postupně a pomalu zotavují. Dozvíme se také, jaké vodní prostředí pro vodní živočichy nabízí Teplá Vltava a jak ji ovlivňuje lipenská nádrž.

Ale co se mi zdá nejdůležitější je to, že i vědci dokáží popsat svoji práci zajímavě a poučně, a že dokáží nejen sdělovat to, co potřebují sdělit, ale dokáží to formulovat tak, že i čtenář může být unesen a napjatý otázkou, kterou si pokládá, a lačně očekává výsledek...

Všem soutěžícím držím palce a Vám čtenářům přeji skvělý přírodovědecký zážitek!