Richard Homola se pro České centrum Praha rozhodl vybrat rozsáhlou část fotografického souboru čítajícího asi 150 negativů. Soubor představuje nálezy osobního charakteru, artefakty týkající se organizační struktury ghetta a doplňující výtvarné práce, které charakterizují Terezín v jeho specifické podobě. Zachycené nápisy z válečných let jsou dnes navíc ohroženy různými opravami a přestavbami. Fotograf objevil stopy času: kresby nebo nápisy jsou většinou na půdě, ve sklepě nebo v městských branách. Všude tam, kde vězni bydleli nebo kam chodili pracovat. Někdy vyryli celé svoje jméno, nebo napsali jen slovo „máma“ či „ghetto“. „Vězni neměli v ghettu žádnou jistotu. Jen tušili, že příští hodina může být jejich poslední. A tak po sobě chtěli něco zanechat, vzkaz do budoucna,“ objasňuje Homola.
„Někteří napsali své jméno, jiní si vyryli vlastní náhrobek. Nafotil jsem prvních pár záběrů a došlo mi, že tyhle vzkazy musím uchovat.“
Podle Richarda Homoly je divácky nejzajímavější několikametrová karikatura diváků v kině nebo replika románsko-gotické fresky v bývalém dětském domově, a samozřejmě kresba Hradčan. „Na každého bude asi působit něco jiného, pro mne jsou nejsilnější fotky typu: kostrbatým písmem naškrábaný nápis ,máma‘, který jsem našel na jedné půdě 50 cm nad podlahou, nebo slepé zrcadlo v absolutně temném a vlhkém sklepě. Takové věci vyžadují po divákovi určitou představivost a potom jsou schopné o Terezíně vyprávět v jiných rovinách, než se běžně píše,“ uvedl fotograf. Jenže kterákoli z vyfocených věcí může mít děsivější příběh, než si můžeme představit, a to beze všeho patosu. Zdaleka se však nejedná jen o rytiny, ale i o kresby a nápisy všeho druhu, včetně erotických.
STOPY VE ZDECH
Projekt Richarda Homoly byl podpořen v letech 2013 a 2014 grantem Nadace Židovské obce v Praze. Autor na něm začal pracovat v květnu 2013 a činí tak dodnes. Za necelý rok práce bylo provedeno pátrání na 90 % venkovních zdí šancí, 75 % obytných a kasárenských objektů města a asi 15 % soukromých domů. Celkem to představuje cca 25 % rozlohy ghetta. Práce byla realizována technikou velkoformátové černobílé fotografie, tj. formát negativu 18 × 24 cm a 20 × 25 cm. Soubor je kopírován formou kontaktních kopií na bromostříbrné papíry.
RICHARD HOMOLA
Richard Homola se narodil 30. listopadu 1966 v České Lípě. Umělecké fotografii se věnuje od roku 1989. Připravil více než čtyřicet samostatných výstav, z toho tři zahraniční (Německo, Rakousko, USA). V roce 2002 se stal členem Asociace fotografů. Do roku 2008 působil v rodné České Lípě, nyní žije a pracuje v Praze. Osou Homolovy tvorby je zobrazení krajiny – přírody živé i neživé – ve vztahu k výtvorům lidských rukou. V letech 1993 až 2000 Homola vytvořil několik ucelených cyklů: Kláštery, Irsko, Česká Lípa – dny a noci, Bezděz a Kraj pod Vlhoští. K těmto souborům ještě připojil intimní krajinářské Peklo a práci Sv. Vít, v níž se pokusil ztvárnit katedrálu sv. Víta. Pro jmenované cykly autor užil střední formáty filmu, od roku 2002 ovšem pracuje s velkoformátovou kamerou a vytváří tzv. kontaktní kopie. Technikou kontaktu vznikla řada dalších tematických cyklů a stále se rozšiřujících souborů, např. Český Krumlov, Telč, Pražské mosty, Parky aj. Homolův cyklus Máchovo jezero byl v únoru 2007 oceněn třetím místem na fotografické soutěži „Štíty Viléma Heckela“.
Pilotní výstava Svědectví terezínských zdí byla uvedena v květnu 2014 v Malé galerii České spořitelny v Kladně, poté proběhla v prostorách Židovského muzea v Praze a nyní bude k vidění v Českém centru Praha.
Kurátorem výstavy je Petr Kliment.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
