Richard Homola se pro České centrum Praha rozhodl vybrat rozsáhlou část fotografického souboru čítajícího asi 150 negativů. Soubor představuje nálezy osobního charakteru, artefakty týkající se organizační struktury ghetta a doplňující výtvarné práce, které charakterizují Terezín v jeho specifické podobě. Zachycené nápisy z válečných let jsou dnes navíc ohroženy různými opravami a přestavbami. Fotograf objevil stopy času: kresby nebo nápisy jsou většinou na půdě, ve sklepě nebo v městských branách. Všude tam, kde vězni bydleli nebo kam chodili pracovat. Někdy vyryli celé svoje jméno, nebo napsali jen slovo „máma“ či „ghetto“. „Vězni neměli v ghettu žádnou jistotu. Jen tušili, že příští hodina může být jejich poslední. A tak po sobě chtěli něco zanechat, vzkaz do budoucna,“ objasňuje Homola.

„Někteří napsali své jméno, jiní si vyryli vlastní náhrobek. Nafotil jsem prvních pár záběrů a došlo mi, že tyhle vzkazy musím uchovat.“