Německá sopranistka Melanie Diener provede zřídka slýchaný písňový cyklus, Šest písní s orchestrem Arnolda Schönberga. Vyvrcholením večera pak budou „Symfonické fantazie“, tedy Šestá symfonie Bohuslava Martinů, považovaná dnes za jednu z nejlepších skladeb autora. Přímý přenos ze Dvořákovy síně Rudolfina vysílá ČRo Vltava.

Jak se nám Marek Šedivý svěřil, Richarda Wagnera velmi obdivuje, a to nejen jako skladatele, ale též filozofa, dirigenta a spisovatele. „Jeho myšlenky, rozhled a přístup k hudbě jsou inspirující a máme štěstí, že po sobě zanechal kromě geniální hudby také velké množství textů. S fascinací sleduji jeho ohromný intelektuální záběr. Jak už to u výrazných osobností bývá, pojí se s ním také řada kontroverzí a mě velmi baví rozkrývat jejich příčiny. Nemám rád jednoznačná odsouzení...“ Prakticky se s jeho hudbou setkal jako asistent v produkci Tristana a Isoldy v kanadském Torontu: „To byla ohromná zkušenost, moje první velká práce v operním domě. Už jen samotné studium této partitury je velmi náročné; samozřejmě působit v tak špičkovém souboru byla velká škola.“ Dále strávil jako stipendista Wagnerovské společnosti týden na festivalu v Bayreuthu. Mohl tak sledovat představení, podívat se do orchestřiště a navštívit muzea. „Slyšet Wagnera v jeho divadle je ohromný zážitek.“

Se sólistkou Šesti písní Arnolda Schönberga, Melanie Diener, se už v minulosti Marek Šedivý setkal, právě ve zmíněném Torontu. „Paní Diener byla tehdy představitelkou Isoldy a velmi mě okouzlila svými pěveckými i hereckými kvalitami. Navíc je to sympatická a otevřená dáma. Myslím, že se na její interpretaci písní můžeme velmi těšit!“ Německá sopranistka v minulosti vystupovala s dirigenty, jakými jsou třeba Claudio Abbado, Riccardo Chailly nebo Bernard Haitink. K repertoáru nadcházejícího koncertu uvedla: „Miluji hudbu ze začátku 20. století. Schönbergovy Písně s orchestrem, op. 8, jsou zařazovány do Schönbergova pozdně romantického stylu. Slyšíme v nich vliv Richarda Wagnera a Schönbergových současníků Gustava Mahlera a Richarda Strausse, ale v harmoniích a orchestraci je patrná intenzivní vůle experimentovat a najít uměleckou osobitost. Pro mě jako zpěvačku je tento počínající přechod od lyrické melodičnosti k novějším formám hlasového projevu velice vzrušující a přitažlivý.“