Analýza vychází z obsáhlého datového souboru, který zahrnuje 5 822 patentů z let 2013–2023. Jejím cílem je ukázat, kdo a v jakém rozsahu formuje český inovační ekosystém a jak Česká republika sleduje nejnovější globální technologické trendy. Zjištění z analýzy jsou klíčová pro pochopení budoucí konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Klíčové cíle analýzy: Struktura pro strategické řízení
Studie přináší konkrétní vhled do pěti hlavních strategických oblastí:
- Srovnání trendů: Identifikovat stěžejní globální technologické trendy a konfrontovat je s aktuálním vývojem v Česku.
- Identifikace slabých a silných stránek: Vytipovat obory, které mohou v důsledku nastupujících trendů posílit, nebo naopak oslabit svou pozici na trhu.
- Kompatibilita metodik: Vytvořit novou metodiku analýzy, která bude plně kompatibilní s Mapováním inovačních kapacit Česka (INKA), a usnadnit tak integraci do existujícího šetření.
- Stanovení hodnoty: Identifikovat hodnotu klíčových částí patentového portfolia.
- Tvorba programů: Formulovat konkrétní doporučení pro tvorbu nových dotačních programů, připravených reagovat na nastupující technologické změny a výzvy.
Hlavní zjištění: Místo Česka na globální mapě inovací
Analýza přinesla několik klíčových poznatků:
- Odliv know-how: Průměrná míra offshoringu (odlivu know-how pod mateřské společnosti) dosahuje 30,2 %.
- Celkové zaostávání: Česká patentová aktivita celkově mírně zaostává za globálním tempem.
- Role zahraničních firem: Zahraniční firmy hrají zásadní roli v řadě klíčových technologií, přičemž aktivně stahují know-how pod své mateřské společnosti.
- Potenciál růstu: Přesto existují technologické třídy, kde si Česko buduje konkurenční výhodu a drží krok s globální špičkou.
- Nejrychlejší růstové oblasti: Bylo identifikováno 13 technologických tříd (zejména polovodiče, environmentální technologie, řídicí technologie, tepelné procesy a zařízení a ostatní spotřební zboží), které rostou nejrychleji jak ve světě, tak v Česku. Tyto obory odrážejí klíčové globální megatrendy a představují českou technologickou konkurenční výhodu.
- Strukturální mezery: Bylo rovněž identifikováno 16 technologických tříd představujících jádro strukturální mezery domácí technologické základny – tedy oblasti, kde inovační kapacity chybí právě tam, kde svět nejrychleji roste.
Tyto a další detailní zjištění naleznete ve výsledné analýze, která je k dispozici ZDE a ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
autor: Tisková zpráva
