Za tímto účelem připravila TA ČR manuál, který má zvýšit povědomí o genderové dimenzi ve výzkumu a inovacích. Nejde přitom jen o aplikaci biologických poznatků do obsahu výzkumu a inovací, ale o integraci socio-kulturních znalostí z oblasti genderové identity, věku nebo různých znevýhodnění. To vše za účelem zvyšování konkurenceschopnosti firem a kvality života společnosti.

Mnoho bezpečnostních prvků nových produktů se v současnosti uvádí na trh bez vyhodnocení poznatků o tom, že muži a ženy mají různé nároky na jejich využívání. To vede k nutnosti jejich dodatečných úprav nebo dokonce následnému stahování z trhu. Známým příkladem jsou bezpečnostní pásy aut dimenzované na průměrnou postavu muže, avšak pro těhotnou ženu a plod mohou být již při malém nárazu velmi nebezpečné. „Především v technických oborech převládají výzkumníci – muži, a to může být příčinou toho, že základní nastavení výsledných produktů je, mnohdy neúmyslně, šito na míru jejich tvůrcům, neboť jsou vytvářeny s určitou implicitní představou uživatele,” řekl Marcel Kraus, spoluautor příručky. Podle něj může těmto rizikům předcházet např. různorodé složení výzkumných týmů.

Dalším příkladem mohou být systémy plánování veřejné dopravy, které jsou v drtivé většině založeny na dojíždění za zaměstnáním. Avšak mobilita spojená s péčí o děti či starší osoby ani poznatky o rozdílném chování můžu a žen nebo obyvatel různých věkových skupin nejsou obvykle brány v úvahu. Výsledkem je pak snížená kvalita života určitých skupin lidí. „Produkty či systémy založené na stereotypech a předsudcích mohou vést k vyloučení některé skupiny obyvatel z jejich využívání nebo dokonce uvíznutí těchto lidí v předsudcích a stereotypech utvrzovat,“ dodává Marcel Kraus.