V roce 2015 zemřelo v ČR do 24 hodin po nehodě celkem 660 osob. Za snížené viditelnosti (tedy například za soumraku, tmy a svítání, za mlhy, sněžení nebo hustého deště) 267 z nich. Jednalo se tak o 40 procent všech obětí nehod v daném roce. Nejčastěji se umíralo v noci – celkem ve 207 případech. Dalších 35 osob zemřelo za soumraku či svítání a 25 lidí za dne při viditelnosti zhoršené například deštěm či mlhou.

Nebezpečné zimní měsíce

Zatímco celoroční podíl těch, co zemřeli za zhoršené viditelnosti, na celkovém počtu usmrcených byl 40 procent, v prosinci 2015 se jednalo o 72 procent. S odstupem následovaly leden (65 %), únor a březen (po 58 %) a listopad (57 %). Naopak nejmenší podíl usmrcených byl zaznamenán v květnu (12 %) a červenci (16 %). „Na vzniku tragických nehod za snížené viditelnosti se nesporně podepisuje i špatná viditelnost nejednoho účastníka silničního provozu. A tedy také kvalita a ne vždy správné používání osvětlení vozidel,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Jak to tedy je s používáním jednotlivých druhů světel a na jaké další zásady pamatovat, aby řidiči vozidel dostatečně viděli a byli viditelní pro ostatní? Na to se ptal Jiří Svoboda dopravního odborníka z Týmu silniční bezpečnosti Romana Budského.

Jak je to tedy s osvětlením motorových vozidel na českých silnicích?
Motorová vozidla musejí být za jízdy osvětlena za všech okolností. Pokud není viditelnost snížená, svítí světly pro denní svícení, nejsou-li jimi vybavena, pak obrysovými a potkávacími světly.

Dnes je řada vozidel vybavena právě světly pro denní svícení, řidiči si ale někdy neví rady s jejich správným používáním. Jak to tedy je?
Tato světla můžeme používat jen v případě nezhoršené viditelnosti. V opačném případě je třeba vždy rozsvítit minimálně světla potkávací. Z dikce Zákona o silničním provozu vyplývá, že se tak má stát nejen za tmy, ale i ve dne, když například sněží, hustě prší či je mlha. A samozřejmě také v případě, že vjedeme do tunelu, na což řada řidičů velmi často zapomíná.