Podnikání, i jako vedlejší pracovní činnost, je podmíněno živnostenským listem. Ten je třeba pořídit v případě, že jde o činnost soustavnou a vykonávanou za účelem zisku. „Činnost považujeme za soustavnou, když existuje úmysl ji opakovat. I činnost, která proběhne pouze párkrát do roka, ovšem s jasným úmyslem ji opakovat, je soustavná, tedy předmětem živnostenského oprávnění a příjmy z ní je nutné uvést v daňovém přiznání. Na druhou stranu pokud úmysl nemáme, a činnost se přesto opakuje, nemusí být brána jako soustavná – příležitostné příjmy, třeba z prodeje borůvek, hub a dalších pěstitelských přebytků, se nepojí s žádnou živností a jsou od daně osvobozeny až do výše 30 tisíc korun za rok,“ popsala Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.

Počet OSVČ vykonávajících vedlejší pracovní činnost dlouhodobě roste. Jak vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení, na konci prvního čtvrtletí tohoto roku mělo vedlejší příjem z podnikání 378 152 poplatníků, což činí v meziročním srovnání nárůst o bezmála 11,5 tisíce živnostníků a současně přes 39 procent z celkového počtu 963 572 evidovaných OSVČ.

„Aby mohlo být podnikání považováno za vedlejší činnost, musí existovat ještě nějaká hlavní činnost, která pokrývá zdravotní a sociální pojištění poplatníka. To je jediné kritérium, výše příjmů na rozdělení hlavní a vedlejší činnosti nemá vliv. Hlavní činností tedy může být mateřská a rodičovská dovolená, pokud je rodič sociálně pojištěný, i pobírání starobního důchodu. Hlavní činností může také být zaměstnání, ze kterého je odvedeno minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění, což neplatí například u dohody o provedení práce s výplatou pod 10 tisíc korun měsíčně, ze které se pojistné neodvádí,“ uvedla Blanka Štarmanová. Podnikání je tedy možné mít jako vedlejší pracovní činnost i v případě násobně vyšších příjmů než ze zaměstnání. Jedinou podmínkou je odvedení minimálního pojistného.