Podnikání, i jako vedlejší pracovní činnost, je podmíněno živnostenským listem. Ten je třeba pořídit v případě, že jde o činnost soustavnou a vykonávanou za účelem zisku. „Činnost považujeme za soustavnou, když existuje úmysl ji opakovat. I činnost, která proběhne pouze párkrát do roka, ovšem s jasným úmyslem ji opakovat, je soustavná, tedy předmětem živnostenského oprávnění a příjmy z ní je nutné uvést v daňovém přiznání. Na druhou stranu pokud úmysl nemáme, a činnost se přesto opakuje, nemusí být brána jako soustavná – příležitostné příjmy, třeba z prodeje borůvek, hub a dalších pěstitelských přebytků, se nepojí s žádnou živností a jsou od daně osvobozeny až do výše 30 tisíc korun za rok,“ popsala Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.
Počet OSVČ vykonávajících vedlejší pracovní činnost dlouhodobě roste. Jak vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení, na konci prvního čtvrtletí tohoto roku mělo vedlejší příjem z podnikání 378 152 poplatníků, což činí v meziročním srovnání nárůst o bezmála 11,5 tisíce živnostníků a současně přes 39 procent z celkového počtu 963 572 evidovaných OSVČ.
„Aby mohlo být podnikání považováno za vedlejší činnost, musí existovat ještě nějaká hlavní činnost, která pokrývá zdravotní a sociální pojištění poplatníka. To je jediné kritérium, výše příjmů na rozdělení hlavní a vedlejší činnosti nemá vliv. Hlavní činností tedy může být mateřská a rodičovská dovolená, pokud je rodič sociálně pojištěný, i pobírání starobního důchodu. Hlavní činností může také být zaměstnání, ze kterého je odvedeno minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění, což neplatí například u dohody o provedení práce s výplatou pod 10 tisíc korun měsíčně, ze které se pojistné neodvádí,“ uvedla Blanka Štarmanová. Podnikání je tedy možné mít jako vedlejší pracovní činnost i v případě násobně vyšších příjmů než ze zaměstnání. Jedinou podmínkou je odvedení minimálního pojistného.
POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE
Zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění a odvádí jen polovinu minimálních záloh na sociální pojištění (pokud z přehledu za předchozí rok nevyplynula vyšší povinnost). „S podáním přehledu pak doplatí plnou částku na zdravotní pojištění. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy nepřekročí stanovenou hranici, nevznikne povinnost platit sociální pojištění, a to když příjmy po odečtení výdajů nepřekročí danou hranici. Pro rok 2014 je rozhodná částka pro vedlejší činnost stanovena na 62 261 korun. Podnikatel s vedlejší činností má stejně jako podnikatel s hlavní činností povinnost podat daňové přiznání, a pokud je zaměstnán, v daňovém přiznání uvádí také příjmy ze zaměstnání, doložené oficiálním potvrzením o příjmech,“ doplnila Blanka Štarmanová z TaxVision.
POVINNOSTI PENZISTY A RODIČE
OSVČ, které mají jako hlavní příjem starobní důchod, jeho výši do daňového přiznání neuvádějí. Výjimkou je pouze starobní důchod vyšší než 36násobek minimální mzdy, což v roce 2014 činí 306 000 korun. Částku, o kterou důchod limit převyšuje, je nutné přiznat jako příjem dle §10 a zdanit. „Do daňového přiznání se neuvádí ani podpora v mateřství. Povinnosti podat daňové přiznání jsou navíc zbaveni všichni poplatníci, jejichž zdanitelné příjmy nepřesáhly 15 tisíc korun za rok,“ dodala Blanka Štarmanová.
Jak je to s penzisty, kteří si přivydělávají na DPP nebo DPČ?
Celkově nejvýhodnější je dohoda o provedení práce (DPP), ze které se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. U příjmů na živnostenský list lze uplatnit výdaje paušálem a tím si výrazně snížit vyměřovací základ pro daň i pojistné, což činí živnostenský list vždy výhodnější než dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Výhoda DPČ tkví pouze v nenáročné administrativě – penzista nemusí, na rozdíl od živnostníka, řešit zřízení živnostenského listu, podávat daňové přiznání a přehledy, oznamovat úřadům změny aj.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
