Nedivím se Američanům, Číňané jsou jako kobylky. S Atapanou o Madurově pekle

18.01.2026 10:35 | Rozhovor

„Jet do Venezuely bylo vždy rizikem. Když jsem tam vzal kamaráda, abychom natočili film, tak nám kameru ukradli během prvních pěti minut na autobusovém nádraží,“ říká etnolog a spisovatel Mnislav Zelený, který u kmene Yawalapiti získal indiánské jméno Atapana, tedy List zelené palmy. Kdysi také býval českým velvyslancem v Kolumbii a Ekvádoru.

Nedivím se Američanům, Číňané jsou jako kobylky. S Atapanou o Madurově pekle
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Mnislav Zelený Atapana

Vypadá to, že imperiální politika, která je blíž přírodě, je opět na vzestupu, ať už z jakýchkoliv důvodů. To jste nedávno napsal ke konci svého Úhlu pohledu na serveru Lidovky.cz. Jak to myslíte?

Nic není dokonalé. Koloniální, silnější země si rozdělily svět, což odsuzujeme. Přesto však i nadále kolonialismus existuje, ale v jiné, zastřenější formě a přirozeně občas „vybublá“ na povrch. V demokratickém světě se definují a přikazují pravidla a nařízení, která se ale stávají nástrojem rozsáhlé byrokracie, což vždy v dějinách vedlo k rozpadu společnosti.

Západní svět je na tom ve vztahu k přírodě čím dál hůř. Vrhá se do virtuální reality a z většiny lidí se pomalu ale jistě stávají otroci sociálních sítí, internetu a mobilů, kde to všechno mají pořád u sebe. Přes tyto kanály se lidé již nyní dobře ovládají, dirigují a v brzkém budoucnu se budou i kontrolovat a usměrňovat. Každým dnem se oddalujeme od přírody, od její přirozené spontaneity a univerzálnosti, takže paradoxně v době kolonialismu byl svět podle doktríny antropologa a filozofa Clauda Lévi-Strausse a jeho binárních opozit, tedy příroda - kultura, k přírodě blíž. Jinými slovy, včera jsme k ní byli blíž než dnes nebo zítra.

Budoucnost vypadá uměle a vzdalujeme se přírodě více než kdy dříve. Kolonialismus byl sice zbídačováním lidí z méně rozvinutých zemí, ale vztah k přírodě byl tehdy celkem vstřícný.

Zúčastnil jste se kdysi projevu Hugo Cháveze. Vzbuzoval ve vás určitý obdiv. Kam se na něj prý hrabe Nicolás Maduro. Co to?

Přesně tak. Přestože jsem na druhém břehu řeky ideologií, než byl Chávez, tak mi imponoval jako ostatním. Byl schopný rétor, uměl strhnout dav, myslelo mu to. Někdy se choval až fanaticky. Nicméně přišel s dobrou sociální myšlenkou pomoci zbídačelým chudákům, kteří jsou v Latinské Americe prakticky všude. Po téhle stránce jsem ho chápal.

Nicméně, jak se zhlédnul v Simónu Bolívarovi, kdy kolovaly historky, že s ním „jakoby“ večeří u jednoho dlouhého stolu, tak narazil. Chtěl si podmanit okolní země, což se mu díky vývozu levné ropy zčásti i podařilo, ale následně se od něj většina zemí zase odklonila. Učebnicové byly příklady Hondurasu či Brazílie. Narazil na to, že Latinská Amerika je zadním dvorkem USA, ale posléze brzy zemřel.

Pak nastaly tahanice, kdo po něm. Podle všeobecného smýšlení to měl být Diosdado Cabello, ale nějak se do vedení dostal Maduro. Fakt nevím jak. Jestli kvůli tomu, že má sošnou postavu, nebo na ostatní něco věděl, či kvůli něčemu jinému? A za něj se vše výrazně zhoršilo, protože své omezené schopnosti nahrazoval utužováním režimu. Ostatně exodus osmi milionů Venezuelců začal až za něj.

Pravidelně jsem tam jezdil mezi lety 2002 až 2013. Každý rok jsem tam strávil dva až tři měsíce a zbídačování Venezuelců jsem měl přímo před očima. Každý rok to bylo horší.

V knize Zlatá horečka popsal pád Venezuely slovenský reportér Tomáš Forró. Ze země utíkal v roce 2020 před uzavřením hranic kvůli covidu a dost lidí vyzpovídal na dálku. Podle některých popisů jde o úplné peklo na zemi…

Jet do Venezuely bylo vždy rizikem. Když jsem tam vzal kamaráda, abychom natočili film, tak nám kameru ukradli během prvních pěti minut na autobusovém nádraží. V autobusu bylo vždy otázkou, jestli člověk dojede do cíle celý. Vždy to nějak dopadlo. Na druhou stranu je totiž třeba říct, že většina Venezuelců jsou příjemní a bezva lidé. Se zhoršováním ekonomické situace se to ale začalo měnit a kriminalita rostla. Lidé potřebovali z něčeho žít, tak se okrádali. Ty byla každodenní realita a čekalo se na okamžik, kdy ten papiňák bouchne.

Američané Madura unesli mimo jiné i kvůli tomu, že byl údajně hlavou Kartelu sluncí, což by měla být zločinecká síť v ozbrojených strukturách Venezuely. Máte o tom nějaké lepší informace?

Myslím si, že je to zčásti pro veřejnost vytvořená nálepka. Pochybuji, že by sám Maduro byznys s kokainem řídil. Podle mě ho kryl. Takže za Cháveze se kokain z Kolumbie pašoval, kdežto za Madura se na férovku vozil.

Byl jste velvyslancem v Kolumbii. Není právě tam situace s prezidentem Gustavo Petrem, taky latino-levičákem, velmi podobná?

Je. Petro je taky komunista a vládne rudý režim. Jako guerrillero v městské guerrille M-19 řídil v Zipaquirá rozdělování zbraní a munice k zabíjení lidí. Všichni Kolumbijci, s nimiž jsem při poslední návštěvě mluvil, už se těší, až v dalších volbách na podzim prohraje. Nicméně se obávám, že se bude snažit volby zase manipulovat. Mrzí mě to. Mám rád Kolumbii, která byla vždy velkým souputníkem a spojencem USA. Američané tam měli základny, z nichž létali stříkat koková pole herbicidem. Hodně věcí se jim také nepodařilo. Tamní terén je hodně těžký a nezvládne ho jen tak někdo. Občas pohořeli i téměř na všechno cvičení Rangers, tedy elitní jednotky americké armády.

Co pro Latinskou Ameriku znamená, že ji mají Američané jako svůj zadní dvorek?

Musíme si uvědomit, že vzniká tripolární svět a je jasné, že takovým dlouho nebude, protože jeden aktér z kola vypadne. Čína má všude diaspory a dokáže skvěle penetrovat do místních společností. Už za mé diplomatické éry měly mezi sebou některé země a Čína čilé kontakty. Číňané měli v Nikaragui stavět nový průplav, konkurenci panamského. Ostatně v současnosti čínské firmy v Panamském průplavu podnikají. Mají tam svá kotviště, firmy, staví a tak. Podle mě tam za pár let Američané opět vlítnou. Vždyť je to v tamním regionu jedno ze strategicky nejdůležitějších míst. A Číňané jsou jako kobylky.

Proto Američany v jejich krocích chápu, přestože jde o nové koloniální dělení světa. Česko nikdy nebylo velmocí, takže se odsud logicky ozývá kritika, což také chápu. Ale ta nikoho zas až tak nezajímá. Vždyť i Grónsko by pro USA bylo terno, protože s táním se uvolňuje severozápadní cesta kolem Ruska. Když to člověk vidí v souvislostech, tak jsou některé kroky z hlediska bezpečnosti USA pochopitelné a my na jejich místě bychom se chovali stejně.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Igor Červený byl položen dotaz

Vážený pane Červený

Dobrý den, četla jsem zde vaši odpověď, kde prezentujete své úspěchy. Nemyslíte, že kdybyste už konečně vyřešili celou tu věc s Turkem, víc by se pak řešilo, co děláte? Na co čekáte, že prezident změní názor? Proč by to dělal? A jestli tak chcete Turka za ministra, mě je to upřímně jedno, kdo jím bu...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 16 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Nedivím se Američanům, Číňané jsou jako kobylky. S Atapanou o Madurově pekle

10:35 Nedivím se Američanům, Číňané jsou jako kobylky. S Atapanou o Madurově pekle

„Jet do Venezuely bylo vždy rizikem. Když jsem tam vzal kamaráda, abychom natočili film, tak nám kam…