„Naším cílem je zjistit konkrétní připomínky našich členů a seznámit s nimi zástupce příslušných ministerstev, poslance i odbornou právní veřejnost. Zároveň chceme o těchto problematických oblastech pracovního práva, které se týkají jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, informovat i širokou veřejnost,“ uvedla Eva Hejlová, prezidentka People Management Fora.
Podle průzkumu, který provedlo profesní sdružení HR odborníků People Management Forum během letošního září, jsou tři čtvrtiny firem s pracovní legislativou nespokojeny. Průzkum, kterého se zúčastnilo 148 firem, ukázal, že mezi nejpalčivější problémy patří propouštění zaměstnanců, lhůty v pracovně-právním soudnictví a obecně nedostatečná flexibilita zákoníku práce. Mezi dalšími problematickými oblastmi jsou převod práv a povinností, práce přes čas či nejasné vymezení agenturního zaměstnávání. Ve shodném průzkumu 91 % účastníků uvedlo, že zákoník práce stojí spíš na straně zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele. S tímto hodnocením souhlasí i expert na pracovní právo Petr Hůrka, podle kterého musí být zaměstnanec právem chráněn. „Vyrovnává se tím jistý nepoměr. Ve kterém jiném vztahu musíte dělat x hodin denně to, co vám nařídí druhý?“ Přiblížil filosofickou podstatu vztahu právní expert, který také působí na legislativním odboru Ministerstva práce a sociálních věcí.
Petr Slezák, personální ředitel pro střední a východní Evropu skupiny Veolia, se vyjádřil: „Dle mého názoru je chybné samotné filosofické východisko zákoníku práce, které odráží dobu svého vzniku před padesáti lety. Dnes je mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vztah partnerský, státní paternalizmus minulosti neodráží dnešní realitu a vztahy na volném trhu práce. Oporu v zákoně to však nenachází: chybí zde volnost pro smluvní ujednání." Podobného názoru je Štěpán Lukeš, HR ředitel společnosti IBM. „My máme v naší společnosti zřejmě jiné zaměstnance, než pro které je zákoník práce napsán. Konkrétně velkým problémem je taxativní výčet důvodů výpovědí, který možnosti rozloučení se se zaměstnancem velmi zužuje. Nutí nás to uměle reorganizovat a rušit pracovní místa. Tento způsob jednání nepovažuji za důstojný.“ Slezák potvrdil stejnou praxi a dodal: „Radši bychom měli nějakou univerzálnější možnost výpovědi i s tím, že by byla delší výpovědní doba nebo odstupné.“
Největší problém? Ukončování pracovního poměru
Zúčastnění také živě diskutovali problematiku rozvazování pracovního poměru v souvislosti se vznikem nároku na starobní důchod. Ač se všichni shodli, že věk rozhodně není důvodem k ukončení pracovního poměru, připouští, že se dostávají do problému, pokud takový zaměstnanec nedokáže sám rozpoznat, kdy jeho výkon již přestává být dostatečný. „Proces dokazování a upozorňování na pracovní nedostatečnost je z hlediska zaměstnavatele obecně velmi náročný a často až nemožný,“ uvedla Kateřina Plešnerová, HR partnerka ze společnosti ČSOB.
Zdeněk Schmied z legislativního odboru MPSV potvrdil, že si je z pozice zákonodárce vědom toho, že mezi firmami jsou na trhu značné rozdíly, avšak zákoník práce musí podle něj především chránit ty, kteří jsou ve slabé pozici a nejsou si třeba svých práv a povinností dobře vědomi. „Co se týče výpovědního důvodu, rozumím problémům, nicméně je třeba si uvědomit, že ať by se tam přidal jakýkoliv jiný důvod do výčtu, musel by být dostatečně konkrétní, aby byl soudně přezkoumatelný.“ Zdůraznil také, že se legislativa v oblasti pracovního práva harmonizovala často doslovně s právem EU, někdy však taková úprava neodpovídá požadavkům české pracovněprávní praxe.
Je třeba kultivovat praxi pracovních agentur
K tématu agenturního zaměstnávání vystoupila Markéta Villa – Pokorná, finanční ředitelka společnosti Randstad, s.r.o. a viceprezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb. Popsala navrhovanou novou úpravu, která má být platná od 1. 1. 2016 a zdůraznila, že kultivace celého trhu – jak agentur práce, tak firem samotných - je výchozím bodem pro potírání nelegálních praktik. „Mezi agenturami práce jsou velké rozdíly. Podobně jako některé firmy dodržují zákoník práce a všechny předpisy a jinde panuje „schwarzsystém“, tak některé agentury dodržují vše, co mají, a další vynalezly řadu způsobů, jak právo obejít. Tratí na tom stát, zaměstnanec i pověst poctivých pracovních agentur. Děláme tedy vše pro to, abychom těmto nekalým praktikám pomohli zamezit.“
Náměstek odboru legislativního a odboru pracovněprávní legislativy z MPSV Petr Šimerka upozornil také na velmi dlouhý legislativní proces. Celý proces od napsání zákona po schválení trvá běžně jeden rok a často se výchozí situace, pro kterou byl psán, již na trhu změnila. Popsal také praxi, kdy ti, jenž zákon tvoří, občas těžko výsledek po přijetí pozměňujících návrhů poznají. Nicméně vyzdvihl praxi dohod sociálních partnerů: pokud ti se dohodnou na možné novele zákona, ostatní se již pak co nejrychleji snaží změnu prosadit.
Setkání také ukázalo, že samotní právní experti se významně liší ve výkladu některých paragrafů. Jedni například tvrdí, že bez absolvování vstupní lékařské prohlídky zaměstnance je pracovní smlouva neplatná, zatímco jiní tuto interpretaci odmítají. Pro zaměstnavatele je pak těžké poznat, kterým výkladem se řídit. Zároveň, pokud se spor mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem rozhoduje soudně, je nepředvídatelné, jaký bude výsledek. Stává se, že ten samý případ, jednotlivé soudy mohou rozhodnout naprosto opačně. Zároveň i doba, po kterou soud probíhá je neúměrně dlouhá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: komerční tisková zpráva
