„Miliardář Jeff Bezos dělá čistky, jejichž výsledkem je doslova krvavá lázeň v The Washington Post. Takhle to dopadá, když si média začnou nakupovat oligarchové. Pro veřejnost jde o tragickou zprávu, protože světoznámý deník se z něčeho podobného vůbec nemusí vzpamatovat,“ napsal na síti X novinář Vláďa Foltán.
???? Miliardář Jeff Bezos dělá čistky, jejichž výsledem je doslova krvavá lázeň v The Washington Post.
— Vláďa Foltán ???? ???? (@VladaFoltan) February 4, 2026
Takhle to dopadá, když si média začnou nakupovat oligarchové.
Pro veřejnost jde o tragickou zprávu, protože světoznámý deník se z něčeho podobného vůbec nemusí pic.twitter.com/hRdalV7mEr
A vysvětlil, co se přesně stalo. „Washington Post prochází ode dneška nejdrastičtější redukcí ve své moderní historii. Rozsáhlé propouštění, které se dotkne přibližně 30 % všech zaměstnanců (mluví se o 300 lidech napříč celou společností), společně oznámili majitel Jeff Bezos a s ním také generální ředitel Will Lewis,“ uvedl publicista.
Konec vysílání sportovních reportérů na zápasy
Součástí oznámeného „strategického resetu“ je okamžité zrušení samostatné sportovní rubriky a sekce knih. List, který v minulosti definoval americkou sportovní žurnalistiku, už nebude vysílat reportéry na zápasy ani v dosavadním rozsahu recenzovat literaturu. Výrazné škrty zasáhly také zahraniční redakci a tým Metro, který pokrývá dění přímo v hlavním městě USA. Ten se smrskne ze čtyřiceti reportérů na pouhých dvanáct.
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
„Okamžitě byl také pozastaven vlajkový denní podcast Post Reports (což mě mrzí hodně, protože jsem je často poslouchal, jako předplatitel jsem zároveň vážně zvědavý na to, co se bude dít). Než se dostanu k tomu, jak celou věc popisují Bezos a Lewis, připomenu pár věcí pro kontext. Bezos koupil WaPo v roce 2013 za zhruba 250 milionů dolarů, během prvního Trumpova období Donalda pravidelně kritizoval a ten mu za to obratem vyhrožoval. Během kampaně v roce 2024 Bezos v obavě z návratu Trumpa do Bílého domu zasáhl do redakční svobody, zabránil redakci ve zveřejnění podpory Kamaly Harrisové v názorové sekci, což vyvolalo obrovskou kritiku veřejnosti, prudký pokles předplatitelů (cca 200 tisíc lidí) a odchod řady osobností. Bezos pak ještě jako bonus Trumpovi přispěl na inauguraci a pochválil ho za snahu o regulaci ekonomiky,“ vysvětluje Foltán.
A objasňuje, proč se to celé děje. „Hlavním důvodem je kritická finanční situace. Podle ředitele Willa Lewise list za poslední dva roky vykázal ztrátu přesahující 177 milionů dolarů. Počet předplatitelů, který původně začátkem roku 2021 vyletěl až na tři miliony, dramaticky poklesl (aktuálně jsme někde na čísle dva miliony a řekl bych, že to půjde prudce dolů). Vedení proto tvrdí, že se deník musí přestat věnovat tématům, o která není u čtenářů dostatečný zájem, a soustředit se výhradně na pilíře, jako jsou politika, byznys, technologie a zdraví,“ napsal novinář.
Bezos se začal obávat důsledků zpravodajství kritického vůči Trumpovu režimu
Nynější propouštění podle něj provází hluboká krize důvěry. Zaměstnanci v uplynulých týdnech zasílali Bezosovi otevřené dopisy, ve kterých ho prosili o zmírnění škrtů a poukazovali na to, že jako jeden z nejbohatších lidí planety by mohl ztráty bez problémů vyrovnat ze své kapsy bez ničení redakce. Bezos na tyhle apely nijak nereagoval.
„K té troše nedávné historie, kterou jsem zmínil, se ještě hodí dodat, že bývalý šéfredaktor Marty Baron naznačil, že Bezosova ochota financovat prestižní žurnalistiku ochladla poté, co se začal obávat politických důsledků kritického zpravodajství vůči Trumpovu režimu,“ soudí Foltán.
Dále se věnuje otázce, proč na tom záleží. „Tohle není jen další mediální restrukturalizace, jakých jsme v posledních letech viděli desítky. V případě Washington Post jde o zásah do samotné podstaty toho, čím tenhle deník vždy byl. Médiem, které se těšilo velké důvěře veřejnosti a mapovalo dění napříč tématy a celým světem. Tohle všechno z WaPo dělalo instituci, nejen značku,“ soudí žurnalista.
Donald udělal bu bu bu
Vše podle něj hezky zapadá do toho, kam se mediální svět jako takový posunuje. Díky nákupům ze strany miliardářů a oligarchů se politicky nepohodlná žurnalistika, která nutně nemusí generovat obří zisky a při sporech s lidmi, jako je Trump, může ohrožovat jejich další byznys, dostává pod přímý tlak.
„Jak naznačil Baron, Bezos se jednoduše rozhodl za redakci nepostavit a hodit rychlou zpátečku ve chvíli, kdy na něj Donald udělal bu bu bu. Pro demokracii je tohle mimořádně špatná zpráva. A pro Washington Post možná taky existenční otázka. Jestli deník přežije, rozhodně jisté není. To, že nepřežije v současné podobě, je jisté zcela stoprocentně,“ uvádí Foltán.
Zdůrazňuje, že právě s ohledem na dění ve Washington Post a dalších „tradičních“ médiích (aktuálně třeba dění v CBS) ještě víc roste hodnota a důležitost nezávislých projektů, za kterými žádný obří majitel nestojí a jsou založené na podpoře ze strany vlastních čtenářů.
„Za všechny rád zmíním MeidasTouch. Ten díky podpoře komunity raketově roste, brzy dosáhne šesti milionů odběratelů a co do sledovanosti patří mezi největší média na americké scéně (sledovanost online má vyšší než třeba FOX, pravidelně těžce drtí také Joea Rogana a další),“ přibližuje širší souvislosti.
A podotýká: „Oficiální slogan WaPo je dnes mimochodem mrazivě aktuální: Democracy Dies in Darkness (demokracie umírá v temnotě)…“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.







