„Naším cílem je zjistit konkrétní připomínky našich členů a seznámit s nimi zástupce příslušných ministerstev, poslance i odbornou právní veřejnost. Zároveň chceme o těchto problematických oblastech pracovního práva, které se týkají jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, informovat i širokou veřejnost,“ uvedla Eva Hejlová, prezidentka People Management Fora.

Podle průzkumu, který provedlo profesní sdružení HR odborníků People Management Forum během letošního září, jsou tři čtvrtiny firem s pracovní legislativou nespokojeny. Průzkum, kterého se zúčastnilo 148 firem, ukázal, že mezi nejpalčivější problémy patří propouštění zaměstnanců, lhůty v pracovně-právním soudnictví a obecně nedostatečná flexibilita zákoníku práce. Mezi dalšími problematickými oblastmi jsou převod práv a povinností, práce přes čas či nejasné vymezení agenturního zaměstnávání. Ve shodném průzkumu 91 % účastníků uvedlo, že zákoník práce stojí spíš na straně zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele. S tímto hodnocením souhlasí i expert na pracovní právo Petr Hůrka, podle kterého musí být zaměstnanec právem chráněn. „Vyrovnává se tím jistý nepoměr. Ve kterém jiném vztahu musíte dělat x hodin denně to, co vám nařídí druhý?“ Přiblížil filosofickou podstatu vztahu právní expert, který také působí na legislativním odboru Ministerstva práce a sociálních věcí.

Petr Slezák, personální ředitel pro střední a východní Evropu skupiny Veolia, se vyjádřil: „Dle mého názoru je chybné samotné filosofické východisko zákoníku práce, které odráží dobu svého vzniku před padesáti lety.  Dnes je mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vztah partnerský, státní paternalizmus minulosti neodráží dnešní realitu a vztahy na volném trhu práce. Oporu v zákoně to však nenachází: chybí zde volnost pro smluvní ujednání." Podobného názoru je Štěpán Lukeš, HR ředitel společnosti IBM. „My máme v naší společnosti zřejmě jiné zaměstnance, než pro které je zákoník práce napsán. Konkrétně velkým problémem je taxativní výčet důvodů výpovědí, který možnosti rozloučení se se zaměstnancem velmi zužuje. Nutí nás to uměle reorganizovat a rušit pracovní místa. Tento způsob jednání nepovažuji za důstojný.“ Slezák potvrdil stejnou praxi a dodal: „Radši bychom měli nějakou univerzálnější možnost výpovědi i s tím, že by byla delší výpovědní doba nebo odstupné.“