Zjistili to vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, kteří na Lipensku hodnotí část svého výzkumného projektu. Turistický spolek Lipenska proto chce iniciovat vážnou diskusi nad tvorbou záchranného programu zaměřeného na raka říčního, který v České republice doposud chybí.

Výskyt raka pruhovaného na Lipensku vědci poprvé zjistili v roce 2006 v Černé v Pošumaví. Tehdy se na dalších více jak 20 místech včetně řeky Vltavy pod nádrží Lipno jeho výskyt nepotvrdil. Nejbližší známý výskyt v roce 2006 byl až 35 kilometrů daleko, v řece Vltavě u Českých Budějovic, což představuje vzdálenost asi 100 říčních kilometrů po proudu včetně několika významných migračních bariér. Dnes rak pruhovaný prokazatelně žije na 10 místech Lipna. „Počet lokalit s výskytem raka pruhovaného se na Lipně od roku 2006 zněkolikanásobil. Můžeme ho najít v lokalitách od Horní Plané po Frymburk,“ uvedl Pavel Kozák, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univezity v Českých Budějovicích. „Velmi pravděpodobné je tedy jeho umělé vysazení patrně rybáři,“ uvedl Kozák. Na vysvětlenou - lipenská přehrada je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody, sportovní rybolov a ostatní vodní sporty, vyvstává zde reálné nebezpečí přenosu račího moru na mokrém rybářském náčiní, ale i na potřebách určených ke sportovnímu využití.

Kromě našich původních druhů raků, raka říčního (Astacus astacus) a raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) se u nás vyskytuje i několik nepůvodních druhů raků, kteří nejsou tak nároční na kvalitu vody a navíc našim rakům dokonce škodí. „Škodí jim nejen svou agresivitou, ale hlavně přenosem onemocnění račího moru, vůči kterému jsou američtí raci imunní, ale pro naše raky je bohužel toto onemocnění fatální,“ vysvětlil profesor Kozák. Jedním z těchto nebezpečných a na našem území hojně rozšířeným rakem je právě v Lipně se šířící rak pruhovaný (Orconectes limosus).