S výsledky obou průzkumů ÚZSVM seznámil také Moravské zemské muzeum, v jehož spolupráci bude v části areálu bývalé věznice vybudováno důstojné Muzeum totality připomínající pohnutou historii tohoto místa. Průzkumy zároveň poslouží pro přípravu architektonické soutěže.

Stavebněhistorický průzkum potvrdil předpoklad, že naprostá většina konstrukcí věznice pochází z období výstavby, tedy z let 1896 - 1897. Do stejného období jsou pak datovány i některé dveře k celám, cihlová dlažba, mříže či zachovaný kovový čistič obuvi. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že až do roku 1948 nedošlo v areálu věznice k žádným větším stavebním zásahům. Až v roce 1953 byla vybudována kanalizace a změněna dispozice jednotlivých cel, společných prostor i venkovního dvora. V období po zrušení věznice v roce 1960 započalo pozvolné chátrání. V tomto období došlo rovněž k největším ztrátám mobiliáře v interiéru.

Sondy na fasádě a stěnách v interiérech se zaměřily na barevné úpravy. Ukázalo se, že nejstarší barevná výmalba byla v případě vězeňských křídel s celami pravděpodobně řešena velmi jednoduše v bílém nebo šedomodrém odstínu. Dle sond lze rovněž usuzovat, že celý areál byl při svém vzniku opatřen monochromním pískově žlutým nátěrem a jako plnivo pro vápennou omítku byl použit říční písek. To dokládá hojný výskyt nalezených schránek sladkovodních měkkýšů.