Stěžovatelka, státní příslušnice Ukrajiny, byla dne 9. 12. 2015 zadržena hlídkou Policie České republiky a předána Obvodnímu soudu pro Prahu 7, který ji trestním příkazem ze dne 11. 12. 2015 shledal vinnou přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku a uložil jí podmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců s odkladem na jeden rok. Tento přečin spočíval v tom, že se stěžovatelka zdržovala na území České republiky, přestože jí dříve bylo uloženo správní vyhoštění a následně též trest vyhoštění trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 10. 2015. Stěžovatelka, která neměla na místě možnost poradit se s obhájcem, se vzdala odporu proti příkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 a obvodní soud následně rozhodl o jejím propuštění ze zadržení. Ještě téhož dne stěžovatelka podala proti trestnímu příkazu odpor prostřednictvím nově zvoleného obhájce. Soud obhájce stěžovatelky informoval o tom, že pokud nedoloží rozsudek o omezení svéprávnosti stěžovatelky, zůstává trestní příkaz v právní moci. Následně stěžovatelka podala proti trestnímu příkazu a postupu obvodního soudu ústavní stížnost.

Ústavní stížnost je důvodná. Právě projednávaná věc je skutkově a právně obdobná věcem, kterými se Ústavní soud již dříve zabýval, zejména pak věci rozhodnuté nálezem sp. zn. IV. ÚS 2443/14 ze dne 18. 3. 2015, na který lze v mnohém odkázat.