Úloha vědy? Nové vedení Akademie věd chce posílit prestiž výzkumu

Obě volby – na konci loňského roku i letošní – se uskutečnily prostřednictvím speciální volební aplikace. Více než dvě stovky přihlášených delegátů zvolily na LVII. zasedání Akademického sněmu celkem 15 členů Akademické rady AV ČR a 29 členů Vědecké rady AV ČR pro funkční období 2021–2025.

V Akademické radě AV ČR vedle šesti vědců, kteří s touto pozicí už mají zkušenost z předchozího období, zasedne i devět nových osobností z pracovišť Akademie věd ČR: Ilona Müllerová z Ústavu přístrojové techniky, dále Ondřej Beránek z Orientálního ústavu, David Honys z Ústavu experimentální botaniky, Jiří Homola z Ústavu fotoniky a elektroniky, Pavel Janáček z Ústavu pro českou literaturu, Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu, Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky, Štefan Vajda z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Jan Vondráček z Biofyzikálního ústavu.

Celkem 17 členů Akademické rady (včetně předsedkyně Evy Zažímalové a předsedy Vědecké rady) bude v příštích čtyřech letech působit jako výkonný orgán. Vědecká rada má pro změnu pověření pro koncepční a poradní funkci v otázkách přípravy a realizace vědní politiky Akademie věd. Jejich mandát začíná 25. března 2021.

Pozvání na online zasedání Akademického sněmu přijali i významní hosté. Mezi jinými také předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, který delegátům Akademického sněmu poděkoval za cenné rady a expertizy, jež odborníci politikům poskytují například prostřednictvím tzv. AVexů: „Chci, aby vaše názory byly slyšet, měly respekt a politici jim s pokorou naslouchali, a to třeba v souvislosti s programy Strategie AV21 Odolná společnost a Virologie, což jsou přesně ty oblasti, jimž se musíme věnovat.“

Postoj výzkumníků, badatelských skupin a ústavů při řešení otázek spojených s překonáním covidové krize ocenil místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Vladimír Mařík. Mimo jiné vyzdvihl, že právě Strategie AV21 a jednotlivé programy jsou velmi inspirující. Pozve proto jejich koordinátory, aby na některém z dalších zasedání RVVI nabídli své zkušenosti a znalosti ostatním aktérům českého vědního prostředí.

Rozpočet Akademie věd se zvýšil

Důležitou otázkou, kterou se budou v příštích letech zabývat noví členové Akademické rady AV ČR, jsou pochopitelně finance. Aktuálně byl rozpočet Akademie věd meziročně navýšen o 539,6 milionu na celkových 6 563 milionů korun. „Vidíme za tím změnu pohledu na význam vědy a ocenění výsledků a důležitosti našich pracovišť,“ vyzdvihuje Eva Zažímalová. Přesto podle jejího názoru přetrvává „bolest“ nízkého podílu institucionálních prostředků – podle srovnání se zahraničím by měly tvořit optimálně sedmdesát až osmdesát procent financování, jak je tomu například v sousedním Německu. U nás je to v průměru čtyřicet procent, což samozřejmě snižuje dlouhodobou perspektivu vědního prostředí.

Nové virologické centrum?

Předsedkyně Eva Zažímalová také uvedla, že výzvou pro nadcházející roky je vybudovat národní virologické centrum v působnosti Akademie věd a ve spolupráci s relevantními partnery z dalších institucí: „Poslední měsíce pandemie totiž jasně ukázaly, že je pro Českou republiku nezbytné, aby měla národní autoritu a dostatečné lidské, metodické i technické kapacity v oblasti virologie.“

Podle místopředsedy vlády a zároveň místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karla Havlíčka česká věda v době covidu obstála a nyní je třeba se dívat také do budoucna. V této souvislosti ve videozdravici vyzdvihl, že se daří postupně navyšovat institucionální prostředky až ke dvěma procentům HDP: „Letos jsme na vědu a výzkum vyčlenili 38,5 miliardy korun, prostředky se navyšují také Akademii věd. Další finance by měl přinést Národní program obnovy, který počítá s výdaji ve výši 12,5 miliardy korun jen pro vědu a výzkum, jmenovitě také na virologický výzkum.“

Místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas v této souvislosti dodává, že tak jak si nové virologické centrum a jeho vybavení představuje, mělo by se zařadit mezi nejlépe vybavené na světě: „Je ovšem potřeba ho naplnit odborníky na nejvyšší úrovni a novou generaci virologů vychovat co nejdříve. Určitě by se hledali i odborníci ze zahraničí.“

Seznam nově zvolených členů Akademické rady AV ČR pro období 2021–2025

Za I. vědní oblast:

prof. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR; Ing. Ilona Müllerová, DrSc., Ústav přístrojové techniky AV ČR; doc. Ing. Luboš Náhlík, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR; Ing. Jiří Plešek, CSc., Ústav termomechaniky AV ČR; prof. Jan Řídký, DrSc., Fyzikální ústav AV ČR

Za II. vědní oblast:

RNDr. Martin Bilej, DrSc., Mikrobiologický ústav AV ČR; Ing. Jana Bludská, CSc., Ústav anorganické chemie AV ČR; RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR; doc. RNDr. David Honys, Ph.D., Ústav experimentální botaniky AV ČR; RNDr. Štefan Vajda, CSc., Dr. habil., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR; prof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR

Za III. vědní oblast:

Mgr. Ondřej Beránek, Ph.D., Orientální ústav AV ČR; Ing. Pavel Janáček, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR; RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc., Sociologický ústav AV ČR; PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA, Ústav pro jazyk český AV ČR

Seznam nově zvolených členů Vědecké rady AV ČR pro období 2021–2025

Za I. vědní oblast:

prof. Ing. Jiří Čtyroký, DrSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR; prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc., Matematický ústav AV ČR; RNDr. Antonín Fejfar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR; doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., Astronomický ústav AV ČR; prof. Ing. Josef Lazar, Dr., Ústav přístrojové techniky AV ČR; prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., Ústav fyziky atmosféry AV ČR; prof. RNDr. Jiří Wiedermann, DrSc., Ústav informatiky AV ČR

Za II. vědní oblast:

doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc., Biofyzikální ústav AV ČR; prof. Ing. Michal Hocek, CSc., DSc., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR; RNDr. Pavel Kubáň, DSc., Ústav analytické chemie AV ČR; RNDr. Jaroslav Kuneš, DrSc., Fyziologický ústav AV ČR; prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc., Biologické centrum AV ČR, Parazitologický ústav; prof. RNDr. Ondřej Prášil, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR; prof. Ing. Petr Ráb, DrSc., dr. h. c., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Za III. vědní oblast:

PhDr. Pavel Baran, CSc., Filosofický ústav AV ČR; prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc., Psychologický ústav AV ČR; prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš, Ústav státu a práva AV ČR; PhDr. Zdenka Mansfeldová, CSc., Sociologický ústav AV ČR; prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., Historický ústav AV ČR; PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D., Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Externí nově zvolení členové Vědecké rady AV ČR pro období 2021–2025

prof. Ing. Petr Dvořák, CSc., Masarykova univerzita v Brně; doc. Mirjam Friedová, Ph.D., Univerzita Karlova; doc. RNDr. Pavel Krejčí, CSc., České vysoké učení technické v Praze; prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc., Univerzita Palackého; Univ. Prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla, Universität Wien; prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D., Univerzita Pardubice; prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc., Univerzita Karlova; prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., Univerzita Pardubice; prof. Dr. Martin Schulze Wessel, Ludwig-Maximilians Universität München