Částky odstupného přitom nejsou zanedbatelné. Někteří rodiče tak kvůli odstupnému musí zvažovat, zda jejich dítě vůbec bude moci pokračovat v ledním hokeji např. v situaci, kdy se rodina přestěhuje do jiného města a dítě proto musí hokejový klub změnit.

Veřejný ochránce práv se nemůže zabývat postupem Českého svazu ledního hokeje, který stanovuje pravidla pro registraci a přestupy hráčů. Ochránkyně však odstupné v oblasti dětského sportu, který by měl být široce dostupný, považuje za problematické. Její zástupce se proto obrátil na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a požádal, aby se v rámci svým možností pokusilo situaci dětí – hokejistů řešit.

Ministerstvo školství sice je gestorem sportu a přispívá na pokrytí nákladů na přípravu mladých hokejistů (např. na nákup hokejové výstroje, sportovního vybavení, na činnost a vzdělávání trenérů mládeže, na náborové aktivity apod.), ale hokejový svaz je zcela autonomní organizací. Ani ministerstvo nemůže svazu autoritativně nařídit, jak mají vypadat přestupová pravidla. Názor ministerstva je pro hokejový svaz pouze doporučující.

Ochránkyně i její zástupce proto uvítali příslib ministerstva, že se i přes své omezené možnosti pokusí vyvolat diskuzi nejen s Českým svazem ledního hokeje, ale také s celým sportovním prostředím. Samotná Koncepce podpory sportu SPORT 2025, kterou ministerstvo zpracovalo, má totiž za cíl snižovat spoluúčast rodičů na sportování dětí a posilovat dotace do sportu tak, aby byla dostupnost nejen hokeje, ale sportu vůbec, co nejširší. Ochránkyně proto vítá, že také nový zákon o sportu bude postaven na principech rovného přístupu, neznevýhodňování na základě sociálního původu, soutěžení v duchu fair play či na podpoře znevýhodněných skupin v přístupu ke sportovním aktivitám.