Úřad práce: Nezaměstnanost v červenci mírně vzrostla, počet uchazečů meziročně stále klesá

Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 186 198 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 2,7 % (červen 2019 – 2,6 %, červenec 2018 – 3,1 %). Zaměstnavatelé nabízeli v červenci prostřednictvím ÚP ČR 346 563 volných pracovních míst, z toho 13 874 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 88 692 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince. U dalších 257 871 pozic, tedy více než 74 %, pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za červen 2019) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobému vývoji, tak ročnímu období.

„V červenci jsme zaznamenali očekávaný sezónní výkyv. Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence ÚP ČR a také mírně snížená aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených. V některých regionech se na vývoji podepsalo též aktuální zpomalení růstu průmyslu,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září.“

Podle Kateřiny Sadílkové mají zaměstnavatelé stále zájem o sezónní pracovníky a pracovníky na dělnických pozicích. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání. Pro Úřad práce ČR je současný vývoj impulsem pro zavedení nových přístupů k podpoře zaměstnatelnosti různých cílových skupin. Zároveň se ještě více zaměřuje na zkvalitnění a zefektivnění své činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů. Klade důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, monitoruje jejich potřeby v terénu. Jeho specialisté jsou s nimi v maximálně možné míře v osobním a pravidelném kontaktu. Zároveň se ale snaží touto činností zaměstnavatele zbytečně nezatěžovat a vychází jim vstříc s termíny a délkou návštěv. Veškeré tyto a další činnosti probíhají v rámci klíčové aktivity ÚP ČR, kterou je monitoring trhu práce. Jeho prostřednictvím zástupci Úřadu práce ČR informují zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb a naopak získávají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionech, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům a nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně.

Jak už bylo řečeno, obdobně, jako v předchozích letech, i letos v červenci přicházeli ve větší míře do evidence ÚP ČR zaměstnanci ze školství. Nově se jich přihlásilo 1 721 (červen 2019 – 357, červenec 2018 – 1 690), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 71. Celkem jich úřad evidoval 4 200 (červen 2019 – 2 487, červenec 2018 – 4 401), z toho nejvíce (873) bylo učitelů středních škol (kromě odborných předmětů), konzervatoří a 2. stupňů ZŠ, učitelů v oblasti předškolní výchovy (713) a lektorů a učitelů jazyků (630). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 3 090 volných pracovních míst v tomto oboru (červen 2019 – 3 247, červenec 2018 – 2 941). Školy měly zájem hlavně o učitele na středních školách, konzervatořích a 2. stupních ZŠ (586 míst), učitele 1. stupně ZŠ a učitele jazyků (shodně 481 míst).

Pokud jde o absolventy všech stupňů vzdělání a mladistvé, na konci července jich Úřad práce ČR evidoval 7 861. Počet mladých lidí bez práce vzrostl meziměsíčně o 902 a meziročně pak klesl o 945 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 3,8 % (červen 2019 – 3,6 %, červenec 2018 - 3,8 %). K 31. 7. 2019 bylo bez práce 5 126 bývalých studentů, tj. o 1 098 více než v předchozím měsíci (červen 2019 – 4 028, červenec 2018 – 5 866, červenec 2017 – 8 184). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 75 371 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení a strojů ve výrobě či stacionárních strojů, pomocníky ve výrobě, řemeslníky či pracovníky v informačních službách.

„Zaměstnavatelé jsou ochotni přijímat absolventy na téměř všechny pozice. Za pozitivní označují fakt, že si je mohou sami vychovat. Naopak od mladých lidí vyžadují chuť do práce, ochotu učit se novým věcem a snahu začlenit se do týmu spolupracovníků, včetně respektování autorit. Samotní absolventi se pak často zajímají například o možnosti individuálního rozvržení pracovní doby nebo třeba práce z domova,“ upřesňuje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v červenci 73 okresů – největší hlásí Rychnov nad Kněžnou (o 16,7 %), Chrudim (o 13,3 %), Jihlava (o 12 %), Benešov (o 11,8 %), Ústí nad Orlicí (o 10,5 %) a Zlín (o 10,4 %). Naopak nezaměstnanost klesla ve 4 regionech - Jeseník (o 4,2 %), Děčín (o 0,8 %), Cheb (o 0,2 %) a Domažlice (o 0,1 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha – východ a Jindřichův Hradec (oba 1,2 %), Rychnov nad Kněžnou (1,3 %), Pelhřimov (1,4 %), Praha - západ (1,5 %), Prachatice, Plzeň - jih, Písek, Cheb a Benešov (shodně 1,6 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 28 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,7 %), Ostrava - město (5,2 %), Most (4,9 %), Chomutov (4,8 %), Bruntál a Ústí nad Labem (oba 4,6 %), Louny (4,4 %), Hodonín a Brno - město (shodně 4,1 %). Podíl nezaměstnaných žen vzrostl na 3,1 % a mužů na 2,4 %.

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 346 563 volných pracovních míst, což je o 4 053 více než v červnu a o 36 567 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (74 296), ve Středočeském (56 229), v Plzeňském (37 989), Jihomoravském (27 362) a Pardubickém (26 178) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 6 824 pozic na dohodu o provedení práce a 7 050 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,5), Sokolov (2,7), Ústí nad Labem (2,4), Jeseník a Znojmo (oba 2,2), Most a Hodonín (oba 2,1) a Bruntál (2). Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 12 970 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Úřad práce ČR zaznamenal v uplynulém měsíci větší poptávku po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Ke konci července evidoval 35 820 takových pozic. Firmy na ně hledají například montážní dělníky výrobků a zařízení, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví, ve výrobě, v dopravě a skladování, zemědělství, lesnictví či rybářství nebo uklízeče. V menší míře se objevují též nabídky v rámci letních brigád. Poptávka je třeba po prodavačích rychlého občerstvení, pracovnících v zemědělství, zahradnictvích, obslužném personálu a dalších zaměstnancích v turistickém ruchu, ubytovacích službách, lázeňství a gastronomii. Zaměstnavatelé ale většinou hledají brigádníky prostřednictvím internetové inzerce či vlastních zaměstnanců.

Obecně měli zaměstnavatelé v červenci největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i exkurze zprostředkovatelů ÚP ČR ve firmách či setkávání v rámci regionálních partnerství a osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. Zaměstnavatelé mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí.

„O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu je třeba říci, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR.

Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji.

Během července se na ÚP ČR nově přihlásilo 42 483 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 10 797 osob, meziročně pak o 2 598 uchazečů. Z evidence naopak odešlo 33 086 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 3 552 méně než v červnu a o 980 více než rok předtím. Celkem 7 382 klientů ÚP ČR z evidence vyřadil, protože při zprostředkování zaměstnání nespolupracovali. Novou práci získalo 18 056 lidí.

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v červenci 43,1 roku. Mezi evidovanými bylo 74 531 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36,3 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 23,6 % - celkem 48 478. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 531 dní.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 113 583 žen (55,4 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 34 534 OZP (16,8 % z celkového počtu nezaměstnaných). Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci července podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 13 010 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz.

„Fakt, že meziročně klesá podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů, potvrzuje, že Úřad práce ČR v praxi využívá nástroje aktivní politiky zaměstnanosti efektivně. Podporuje jejich účinné zacílení a standartní individuální přístup zejména ke klientům, kteří nejčastěji čelí překážkám na trhu práce kvůli různým handicapům. Jedná se např. o lidi nad 50 let, klienty v exekuci, s nízkým stupněm vzděláním, pečující o dítě se zdravotním postižením nebo třeba uchazeče, kteří kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti ztratili pracovní návyky a potřebnou motivaci opustit životní cestu, kdy spoléhají na příjmy z dávkového systému. Výstupy všech aktivit Úřad práce ČR pravidelně sleduje a vyhodnocuje,“ uvádí Kateřina Sadílková.

Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Veřejně prospěšné práce jsou tradiční vlajkovou lodí APZ. Ke konci července na nich pracovalo celkem 7 498 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce, nebo působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. tehdy, když se jedná o osobu s kumulovanými hendikepy, jako např. se zdravotním postižením, ve věku do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, jemuž hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci července šanci získat zaměstnání 2 828 uchazečů. Celkem 13 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zahradnictví, zemědělství, ve strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 652 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 9 862 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 435), Olomouckém (2 320), Ústeckém (1 071) a Jihomoravském (963) kraji. Jen v červenci přijal Úřad práce ČR 77 žádostí. S 6 465 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 39 z nich v červenci). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč, protože podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, opraváři, strážní, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, dámské krejčové, učitelé, skladníci, uklízečky, asistenti pedagoga, masér, sýrařka, kosmetičky nebo třeba obchodní referenti.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinili 403 zájemci. Nejvíce v Olomouckém (89), Moravskoslezském (88), ve Zlínském a v Jihomoravském (shodně 47) kraji. Celkem 185 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, pracovníci v oblasti osobních služeb, dělníci v elektrovýrobě, programátor, školnice, prodavačky, učitelé, právník, lékař, personální konzultant, fotograf, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka. Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami nebo knihovnami, nasmlouvaných 7 380 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (2 373), v Moravskoslezském (1 287) a Jihomoravském (651) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 1 886 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah a složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 7. 2019 se jich účastnilo celkem 354 lidí. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci července 901 osob se zdravotním postižením (z toho jich 26 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 173 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 76 517 lidí, tj. 37,3 % všech uchazečů vedených v evidenci (červen 2019 – 34,7 %, červenec 2018 – 32 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 8 122 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 74 037 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za červen 2019, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 1,7 %, EU28 – 6,1 %,
sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 1,9 %, EU28 6,3 %). Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database.

Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.