Úřad práce: Počet uchazečů v srpnu klesl, nezaměstnanost zůstala na 2,7 %

Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 186 327 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob stagnoval na 2,7 % (červenec 2019 – 2,7 %, srpen 2018 – 3,1 %). Zaměstnavatelé nabízeli v srpnu prostřednictvím ÚP ČR 350 564 volných pracovních míst, z toho 13 691 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 89 216 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince. U dalších 261 348 pozic, tedy bezmála 75 %, pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za červenec 2019) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR

Vývoj na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období. Trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezónní práce, které jsou stále v plném proudu. Zejména ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výrobě, cestovním ruchu a gastronomii. Pozitivně se podepisuje též efektivní státní podpora v podobě nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ).

„Navzdory snížené aktivitě na trhu práce během prázdnin zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné hodnotě jako v červenci. Nadále rostl počet volných pracovních míst a počet evidovaných uchazečů o zaměstnání poklesl. K dalšímu oživení pracovního trhu by mělo dojít v září. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat, případně se mírně snížit,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha – východ a Jindřichův Hradec (oba 1,2 %), Rychnov nad Kněžnou (1,3 %), Pelhřimov (1,5 %), Prachatice, Písek, Praha - západ, Plzeň - jih, Benešov a Cheb (shodně 1,6 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,6 %), Ostrava - město (5,1 %), Chomutov (4,9 %), Most (4,8 %), Bruntál (4,7 %), Louny (4,3 %), Ústí nad Labem (4,2 %), Hodonín a Znojmo (oba 4,1 %). Podíl nezaměstnaných žen zůstal na 3,1 % a mužů na 2,4 %.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 46 okresů. Největší Plzeň - město (o 4,8 %), Havlíčkův Brod (o 4,4 %), Strakonice a Jindřichův Hradec (shodně o 4,3 %), Ústí nad Orlicí (o 4,1 %), Uherské Hradiště (o 3,8 %) a Domažlice (o 3,4 %). Naopak nezaměstnanost klesla ve 31 regionu. Nejvíce v okrese Ústí nad Labem (o 7,7 %), Karlovy Vary (o 6,6 %), Sokolov (o 5 %), Teplice (o 3 %), Litoměřice (o 2,7 %) a Most (o 2,6 %).

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání, které přicházely v průběhu srpna do evidence ÚP ČR v hojnějším počtu, patřili absolventi. Hlavní vlnu ale úřad očekává, jako každý rok, v září. Ke konci předchozího měsíce bylo bez práce celkem 8 385 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých - meziměsíčně o 524 více, meziročně pak o 1 284 osob méně. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (červenec 2019 – 3,8 %, srpen 2018 – 4,2 %). K 31. 8. 2019 bylo bez práce 5 944 bývalých studentů, tj. o 818 více než v předchozím měsíci (červenec 2019 – 5 126, srpen 2018 – 7 023, srpen 2017 – 9 006). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 75 598 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení a strojů ve výrobě či stacionárních strojů, pomocníky ve výrobě, řemeslníky či pracovníky v informačních službách.

„Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení, což se velmi dobře osvědčuje v praxi, zejména v rámci smíšených týmů. Firmy jsou ochotny přijímat absolventy na téměř všechny pozice. Za pozitivní označují fakt, že si je mohou samy vychovat,“ vysvětluje Kateřina Sadílková.

Pokud jde o zaměstnance ze školství, v srpnu jejich počet klesl. Nově se jich přihlásilo 1 096 (červenec 2019 – 1 721, srpen 2018 – 1 007), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 1 664. Celkem jich úřad evidoval 3 707 (červenec 2019 – 4 200, srpen 2018 – 4 084), z toho nejvíce bylo učitelů v oblasti předškolní výchovy (701), učitelů středních škol (kromě odborných předmětů), konzervatoří a 2. stupňů ZŠ (656) a lektorů a učitelů jazyků (587). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 2 825 volných pracovních míst v tomto oboru (červenec 2019 – 3 090, srpen 2018 – 2 680). Školy měly zájem hlavně o učitele jazyků (495 míst), učitele na středních školách, konzervatořích a 2. stupních ZŠ (464 míst) a učitele 1. stupně ZŠ (421 míst).

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 350 564 volných pracovních míst, což je o 4 001 více než v červenci a o 37 340 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (74 706), ve Středočeském (58 425), v Plzeňském (38 427), Jihomoravském (27 627) a Pardubickém (26 776) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 6 682 pozic na dohodu o provedení práce a 7 009 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,5), Sokolov (2,7), Ústí nad Labem (2,3), Jeseník (2,2), Znojmo a Hodonín (shodně 2,1), Bruntál a Most (shodně 2). Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 13 160 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Zaměstnavatelé měli v srpnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo kuchaře. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání. Pro Úřad práce ČR je současný vývoj impulsem pro zavedení nových přístupů k podpoře zaměstnatelnosti různých cílových skupin. Zároveň se ještě více zaměřuje na zkvalitnění a zefektivnění své činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů.

„Klademe důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, monitorujeme jejich potřeby v terénu. Naši specialisté jsou s nimi v maximálně možné míře v osobním a pravidelném kontaktu. Zároveň se ale snažíme touto činností zaměstnavatele zbytečně nezatěžovat a vycházíme jim vstříc s termíny a délkou návštěv. Veškeré tyto a další činnosti probíhají v rámci klíčové aktivity ÚP ČR, kterou je monitoring trhu práce,“ vyzdvihuje Kateřina Sadílková.

Zástupci Úřadu práce ČR informují zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb a naopak získávají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionech, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům a nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně. Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i exkurze zprostředkovatelů ÚP ČR ve firmách či setkávání v rámci regionálních partnerství a osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. Zaměstnavatelé mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí.

„O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu je třeba říci, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce,“ sděluje generální ředitelka ÚP ČR.

Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji.

V uplynulém měsíci zaznamenal Úřad práce ČR jak celkový nárůst volných pracovních míst, tak i vyšší poptávku zaměstnavatelů po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Celkem evidoval ke konci srpna 34 848 těchto pozic. Firmy na ně hledají například montážní dělníky výrobků a zařízení, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví, ve výrobě, dále uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování nebo obsluhu pojízdných zařízení a stacionárních strojů. Řada zaměstnavatelů ale hledá dočasné zaměstnance převážně pomocí internetové inzerce nebo vlastních zaměstnanců. Stejně tak zájemci hledají dočasné zaměstnání spíše přes pracovní portály. Z toho důvodu se objevují tyto nabídky v databázi ÚP ČR v menší míře.

Během srpna se na ÚP ČR nově přihlásilo 34 105 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet nižší o 8 378 osob, meziročně pak o 1 560 uchazečů. Z evidence naopak odešlo 34 436 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 1 350 více než v červenci a o 2 295 méně než rok předtím. Novou práci získalo 20 019 lidí. Celkem 7 201 klientů ÚP ČR z evidence vyřadil, protože při zprostředkování zaměstnání nespolupracovali.

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v srpnu 43 roku. Mezi evidovanými bylo 73 502 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 35,9 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 23,1 % - celkem 47 245. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 523 dny.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 113 858 žen (55,6 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 34 179 OZP (16,7 % z celkového počtu nezaměstnaných). Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci srpna podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 13 029 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz.

„Fakt, že meziročně klesá podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů, potvrzuje, že Úřad práce ČR v praxi využívá nástroje aktivní politiky zaměstnanosti efektivně. Podporuje jejich účinné zacílení a standartní individuální přístup zejména ke klientům, kteří nejčastěji čelí překážkám na trhu práce kvůli různým handicapům. Jedná se např. o lidi nad 50 let, klienty v exekuci, s nízkým stupněm vzděláním, pečující o dítě se zdravotním postižením nebo třeba uchazeče, kteří kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti ztratili pracovní návyky a potřebnou motivaci opustit životní cestu, kdy spoléhají na příjmy z dávkového systému. Výstupy všech aktivit Úřad práce ČR pravidelně sleduje a vyhodnocuje,“ uvádí generální ředitelka ÚP ČR.

Prioritou Úřadu práce ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Veřejně prospěšné práce jsou tradiční vlajkovou lodí APZ. Ke konci srpna na nich pracovalo celkem 7 731 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým úřad věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. ÚP ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti.

„Úřad práce ČR má k dispozici ještě stále dostatek prostředků na VPP. V případě zájmu se tedy zejména starostové mohou bezodkladně obracet na příslušná kontaktní pracoviště ÚP ČR a požádat o prodloužení stávajících dohod, zvýšení počtu míst na VPP či uzavřít dohodu novou. Aktuálně, z důvodu rozpočtové kázně, lze dohody na VPP uzavírat, popřípadě prodlužovat maximálně do konce ledna 2020. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč, u asistentů prevence kriminality 16 500 Kč a u předáků 16 000 Kč,“ upozorňuje Kateřina Sadílková.

Za standardní délku trvání VPP považuje Úřad práce ČR 12 měsíců. Opakovaně pak může podpořit stejného klienta tehdy, když se jedná o osobu s kumulovanými hendikepy, jako např. se zdravotním postižením, ve věku do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, jemuž hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci srpna šanci získat zaměstnání 2 834 uchazečů. Celkem 13 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zemědělství či v charitě. Celkem 594 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 9 949 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 446), Olomouckém (2 334), Ústeckém (1 080) a Jihomoravském (971) kraji. Jen v srpnu přijal Úřad práce ČR 87 žádostí. S 6 513 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 47 z nich v srpnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč, protože podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, opraváři, strážní, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, dámské krejčové, učitelé, skladníci, uklízečky, asistenti pedagoga, masér, sýrařka, kosmetičky nebo třeba obchodní referenti.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 408 zájemců. Nejvíce v Olomouckém (91), Moravskoslezském (88), ve Zlínském a v Jihomoravském (shodně 48) kraji. Celkem 186 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, pracovníci v oblasti osobních služeb, dělníci v elektrovýrobě, programátor, školnice, prodavačky, učitelé, právník, lékař, personální konzultant, fotograf, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka.

Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami nebo knihovnami, nasmlouvaných 6 851 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (2 192), v Moravskoslezském (1 182) a Jihomoravském (701) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 1 834 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah a složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 8. 2019 se jich účastnilo celkem 341 lidí. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci srpna 891 osob se zdravotním postižením (z toho jich 25 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 172 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 77 462 lidí, tj. 37,8 % všech uchazečů vedených v evidenci (červenec 2019 – 37,3 %, srpen 2018 – 32,8 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 8 207 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 75 593 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za červenec 2019, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,2 %, v EU28 6,1 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,1 % a v EU28 6,3 %). Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database.

Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.