Dle ustanovení § 20 odst. 1 písm. b) zákona č. 112/2016 Sb., zákona o evidenci tržeb, je nyní poplatník povinen uvádět své daňové identifikační číslo na účtence, vydávané tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Tedy každému zákazníkovi, který může s účtenkou jako dokumentem dále disponovat. Konstrukce daňového identifikačního čísla na základě rodného čísla je stanovena v § 130 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Na základě daňového řádu a zákona o evidenci tržeb tak bude docházet k dalšímu zpřístupňování rodných čísel podnikatelů.

Na velkou problematičnost využití rodného čísla v rámci daňového identifikačního čísla Úřad již v minulosti upozorňoval,[1] nemá však kompetenci, aby mohl zákonný podklad pro stávající praxi používání rodných čísel změnit.