Vrchní soud v Praze v této kauze rozhodl o potvrzení předchozího rozsudku Krajského soudu. Ten rozhodl, že Cisterciácké opatství Osek není oprávněnou osobou podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, nebyla mu podle uvedeného zákona v rozhodném období učiněna žádná majetková křivda a nelze mu proto z majetku státu vydat žádný majetek, neboť žalobce je osobou, která podléhá dekretům prezidenta republiky a všechen její majetek byl v roce 1945 konfiskován.

Jedná se důležité o rozhodnutí, neboť Cisterciáckému opatství Osek se dalšími žalobami domáhá vydání majetku státu. Právní zástupce žalobce již avizoval dovolání k Nejvyššímu soudu.

Postupem ÚZSVM byl hájen právní zájem státu a jeho majetek, který je v současné době ve správě různých organizačních složek státu a státních institucí.