Úřad vlády: O víkendu si můžete prohlédnout Kramářovu vilu a Hrzánský palác

02.07.2020 19:35 | Zprávy

O prodlouženém svátečním víkendu 4. až 6. července 2020 se letos poprvé otevřou veřejnosti objekty spravované Úřadem vlády. Tradiční každoroční cyklus dnů otevřených dveří vládních vil a paláců zahájí sobotní a nedělní prohlídky Kramářovy vily, v pondělí na státní svátek Den upálení mistra Jana Husa bude otevřen Hrzánský palác na Hradčanech.

Úřad vlády: O víkendu si můžete prohlédnout Kramářovu vilu a Hrzánský palác
Foto: Hans Štembera
Popisek: Před Úřadem vlády

Prohlídky Kramářovy vily, rezidence předsedy vlády vybudované prvním československým premiérem Karlem Kramářem na pozemku původní bašty sv. Máří Magdaleny na okraji pražských Letenských sadů, budou zahájeny v sobotu v 9:00. Budou probíhat v organizovaných skupinách s odborným komentářem průvodců. Zájemci si budou moci prohlédnout jak interiéry budovy, která v současnosti slouží především k reprezentačním účelům, tak i zahradu s unikátním výhledem na údolí Vltavy. V sobotu i v neděli bude poslední prohlídka objektu začínat v 16 hodin a ke vstupu není nutná žádná předběžná registrace.

Stejná pravidla budou platit i v pondělí 6. července, kdy Úřad vlády u příležitosti státního svátku, věnovaného památce mistra Jana Husa, zpřístupní jednu z nejstarších staveb na pražských Hradčanech, Hrzánský palác. Kromě reprezentačních účelů palác slouží jako náhradní sídlo vlády ČR. Od července do října 2018, v době, kdy ve Strakově akademii probíhaly intenzivní práce na rekonstrukci budovy, zde přechodně úřadovala i vláda Andreje Babiše. Tato budova s historií sahající až do 14. století je spjata s významnými osobnostmi české historie, jako byli stavitel Petr Parléř či první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Zadlužení státu

Dost často se mluví o zadlužení státu. Mě by zajímalo, jak je to se splacením takového dluhu? Je nějak omezená? Co hrozí, když se nesplatí? Státní bankrot? A kde se vůbec přesně berou ty peníze, které si stát půjčuje? Děkuji za vysvětlení

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ICOMOS: Informujeme UNESCO o opravě Vyšehradského mostu

10:17 ICOMOS: Informujeme UNESCO o opravě Vyšehradského mostu

ČNK ICOMOS bude informovat Centrum světového dědictví UNESCO o výsledku jednání pracovní skupiny GŘ …