Schválila také žádost hejtmana Olomouckého kraje o další prodloužení stavu nebezpečí, vyhlášeného v místě likvidace ekologické katastrofy po havárii vlaku převážejícího benzen v Hranicích, a schválila i realizaci mise českého astronauta na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
Česká republika by měla mít v blízké budoucnosti další nástroj pro efektivní informování občanů o hrozícím nebezpečí. Vláda Petra Fialy schválila záměr výstavby systému Cell Broadcast, což je technologie, která ve spolupráci s mobilními operátory umožňuje v krátkém čase informovat neomezený počet uživatelů mobilních telefonů o hrozícím nebezpečí i o doporučeném chování. Moderní systém doplní stávající prvky varovného systému, jimiž jsou zejména rotační a elektronické sirény, ovládané z úrovně krajských operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru a Národního operačního a informačního střediska. Téměř dvě třetiny území republiky jsou pokryty staršími rotačními sirénami, které ale neumožňují vysílat tísňovou informaci s upřesněním druhu nebezpečí. Slabiny současného systému potvrdily i poslední závažné události, jimiž byla tragická střelba na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023 nebo loňské ničivé povodně v září.
Systém Cell Broadcast naproti tomu umožňuje propojení i s dalšími nástroji pro informování a varování obyvatel, jako jsou třeba mobilní aplikace, informační tabule ve městech a dopravě, s informační systémy krizového řízení, ale i se sociálními sítěmi. Celkové jednorázové náklady na zavedení systému Cell Broadcast v ČR jsou odhadovány na zhruba 100 milionů korun pro část na straně státu a 135 milionů korun na straně všech tří mobilních operátorů dohromady a poté na asi 51 milionů korun ročně. Provoz by mohl být spuštěn do 18 měsíců po zahájení výběrového řízení. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra ZDE.
Premiér Fiala se omluvil voličům za zvýšení daní. Nevěděl prý, že bude válka. Přijímáte jeho omluvu?Anketa
Vláda schválila také realizaci mise českého astronauta na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Vyslání druhého Čecha do vesmíru a s tím související aktivity v oblasti kosmického průmyslu a výzkumu považuje kabinet za další příležitost pro transformaci českého hospodářství na ekonomiku založenou na produktech s vysokou přidanou hodnotou, zvýšení konkurenceschopnosti českých firem i prestiže celého Česka. Vyslání českého astronauta na ISS by bylo také pozitivním vzorem pro mladou generaci a silnou inspirací ke studiu technických a přírodovědných oborů, což je oblast, ke které se zatím nedaří přitáhnout zájemce v takové míře, jakou by naše firmy potřebovaly. Byla by to i příležitost k realizaci experimentů ve vesmíru, které připravuje akademická sféra v účinné spolupráci s průmyslem a jejichž dopady mohou mít celospolečenské přínosy.
Vláda rozhodla také na žádost hejtmana Olomouckého kraje o dalším prodloužení stavu nebezpečí v oblasti zasažené ekologickou katastrofou po havárii vlaku s benzenem u Hranic. V místě nehody pokračují likvidační a sanační práce a vzhledem k trvajícímu riziku je do postižené lokality právě na základě vyhlášeného stavu nebezpečí zakázán vstup nepovolaných osob. Toto opatření musí z bezpečnostních důvodů trvat i nadále, stav nebezpečí navíc umožňuje i efektivněji a rychleji odstraňovat následky nehody, mimo jiné i díky možnosti zjednodušit realizaci veřejných zakázek. Stav nebezpečí byl proto vládou prodloužen až do 26. června do 12 hodin.
Kabinet schválil také dvě související změny v nařízeních vlády, a to nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců a nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Provedené změny navazují na novelu zákoníku práce, která mimo jiné rozšířila výčet náhradních dob započitatelné praxe pro zařazení zaměstnance do platového stupně a následné určení příslušného platového tarifu zaměstnance o dobu péče o dospělou osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo IV, a o dobu řádně ukončeného studia v doktorském studijním programu. Konkrétní podmínky pro určení započitatelné praxe byla vláda povinna stanovit nařízením. Do nařízení vlády byl doplněn také nový nárok na zvláštní příplatek pro odborné nelékařské zdravotnické pracovníky Institutu posuzování zdravotního stavu, kteří budou podle novely zákoníku práce posuzovat žádosti cizinců s dočasnou ochranou o zohlednění zdravotního postižení v humanitární dávce. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka také informoval vládu o dopadech pomoci válečným uprchlíkům z Ukrajiny na státní rozpočet. Podle analýzy vypracované jeho resortem na základě dostupných dat a modelovaných příjmů v prvním čtvrtletí letošního roku příjmy státního rozpočtu související s osobami s dočasnou ochranou téměř dvojnásobně převyšují výdaje vynakládané například na sociální pomoc a zdravotní péči o uprchlíky. Saldo za dané období vykazuje přebytek ve výši zhruba 3,1 miliardy korun. K dubnu 2025 eviduje Česká republika 158 800 pracovně-právních vztahů u osob s dočasnou ochranou, což je téměř dvojnásobné číslo oproti dubnu 2023. Ukrajinci s dočasnou ochranou pracují především v oborech s dlouhodobě chybějící pracovní silou a odvádějí stejné daně a pojistné jako čeští občané, ale nemají nárok na některé dávky, např. na rodičovský příspěvek či příspěvek na bydlení. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.
Vláda se zabývala také problematikou péče o německé hroby, k níž se Česko zavázalo ve smlouvě s Německem o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, uzavřené už v roce 1992. Až dosud ale stát o hroby občanů německé národnosti příliš nepečoval, výsledkem čehož je, že tyto hroby jsou většinou zchátralé a ve velmi špatném stavu. V České republice, především v Sudetech, jich přitom jsou statisíce, jen v Ústeckém kraji jich je zhruba 20 000. Prvním krokem k nápravě současného stavu je vytvoření dotačního programu pro obnovu německých hrobů v období 2026?2029, na který uvolní Ministerstvo pro místní rozvoj v příštím roce asi 10 milionů korun a v následujících letech plánuje do programu alokovat až dvojnásobek. Od nového programového období (2029) Evropské unie se počítá se zajištěním podpory obnovy z evropských fondů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tisková zpráva
