Schválila mimo jiné novelu zákona o podpoře regionálního rozvoje, kterou reaguje na kritiku Evropské komise možného střetu zájmů premiéra Babiše. Ministři připraví také souhrnnou změnu zákonů, které by bylo nutné upravit v důsledku tzv. tvrdého brexitu.

Novela zákona o podpoře regionálního rozvoje, jejíž návrh pošle vláda do Parlamentu, reaguje na dopis, který premiéru Babišovi poslal evropský komisař Günther Oettinger v souvislosti s možným střetem zájmů při čerpání evropských dotací premiérovou bývalou firmou Agrofert. Novela spočívá ve změně jediného slova, a to konkrétně v bodě týkajícího se složení vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy. Dosud zákon říká, že tuto radu vede z pozice předsedy premiér. Novela umožní, aby radě předsedal i jiný člen kabinetu na základě rozhodnutí vlády.

Premiér také komisaři Oettingerovi písemně odpoví. „V dopise říkáme, že článek o střetu zájmů dopadá na osoby, které přímo provádějí unijní rozpočet, tedy, jednoduše řečeno, které přímo rozhodují o proplácení peněz z operačních programů, nebo kontrolují, jestli byly peníze správně proplaceny. Já osobně nedělám ani jedno, ani druhé. Navíc jako člen vlády nikdy nerozhoduji sám, ale jako člen kolektivního orgánu. To znamená, že můj vliv logicky odpovídá pouze jednomu hlasu z mnoha. Především ale nové ustanovení finančního nařízení říká, že se mám zdržet jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmů, a od 2. srpna letošního roku, kdy nařízení vstoupilo v účinnost, neproběhlo žádné jednání o evropských strukturálních a investičních fondech, takže nebyla žádná příležitost, kde bych se teoreticky mohl do střetu zájmů dostat. A do střetu zájmů se nemohu dostat ani v budoucnu. Již dnes existují opatření, to znamená, že máme zákon o střetu zájmů, svěřenské fondy, které tento střet vylučují. Navíc jsme se dnes na vládě dohodli, že odstoupím s okamžitou platností z vedení Rady pro evropské strukturální a investiční fondy, která je poradním orgánem vlády, a dále, pokud vláda bude v budoucnosti jednat o evropských strukturálních a investičních fondech, nebudu se v těchto bodech účastnit,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

V rámci projednávání evropské agendy ministři řešili situaci v české legislativě, pokud nedojde do konce března 2019 k dohodě o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vláda se shodla, že v takovém případě vyhlásí pro britské občany žijící a pracující v České republice přechodné období do konce roku 2020, aby měli dostatek času vyřídit si pobytové oprávnění a pracovní povolení pro občany třetích států. V současné době v ČR žije asi 8 000 občanů Velké Británie, kteří by se po březnu 2019 mohli ocitnout v nelegálním postavení.