Ústavní soud: Nižší instance si nemůže dovolit projev svévole jako v případu zemřelého pracovníka

18.03.2016 16:53 | Zprávy

Ústavní soud se vyjadřuje k podmínkám vzniku faktického pracovního poměru a vázanosti soudu právním názorem soudu vyšší instance:

Ústavní soud: Nižší instance si nemůže dovolit projev svévole jako v případu zemřelého pracovníka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vchod do budovy Ústavního soudu

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatelka se u Okresního soudu v Hradci Králové domáhala odškodnění pozůstalého rodiče podle § 375 odst. 1 písm. b) a d) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a náhrady nákladů spojených s pohřbem. Okresní soud žalobě vyhověl a přiznal stěžovatelce částku 262 806 Kč. Vycházel přitom z toho, že syn stěžovatelky spolu se svým kamarádem přijal nabídku brigády, kterou jim zprostředkoval zaměstnavatel syna stěžovatelky. Ten byl zároveň obchodním partnerem osoby, u které byla brigáda domluvena (v původním řízení žalovaný, nyní vedlejší účastník). Vedlejší účastník nebyl na místě přítomen, s brigádníky jednal jeho syn, podstatou práce byla výměna starých střešních plechů za nové. V jednu chvíli ujel synovi stěžovatelky pod nohama dosud nepřipevněný plech a propadl odkrytou částí střechy z výšky cca 6 metů na betonovou podlahu, na následky zranění následujícího dne zemřel.

Vedlejší účastník, jeho syn i zprostředkovatel brigády tvrdili, že brigáda v té době ještě sjednána nebyla a s brigádníky se teprve měli sejít a domluvit na jejích podmínkách. Okresní soud však dospěl k jednoznačnému závěru, že mezi zemřelým synem a vedlejším účastníkem vznikl pracovněprávní vztah ve formě faktického pracovního poměru a žalobě proto vyhověl. Krajský soud v Hradci Králové jako odvolací soud tento právní závěr překvalifikoval tak, že ke vzniku faktického pracovního poměru nedošlo a žalobu stěžovatelky zamítl. Nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení se závazným právním názorem, který se týkal především chybného výkladu institutu faktického pracovního poměru, který provedl odvolací soud. Ten v dalším řízení setrval na svém původním závěru, že faktický pracovní poměr nevznikl a žalobu opět zamítl. Další dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Tisková zpráva

Ing. Barbora Urbanová byl položen dotaz

Rozpočet

Když je podle vás rozpočet bez ambice, zajímá mě, zda ho tedy podpoříte nebo ne? Protože jestli ano, tak si podle mě slušně řečeno nevidíte do pusy nebo to hlasujete i pro věci, s kterými nesouhlasíte? Jakou má takové hlasování logiku?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Policie ČR: Červená není doporučení, ale povinnost zastavit

11:27 Policie ČR: Červená není doporučení, ale povinnost zastavit

Jízda na červený signál patří k nejzávažnějším dopravním přestupkům.