V rámci prověřování podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kterého se měla dopustit starostka stěžovatelky, požádal policejní orgán o ustanovení opatrovníka stěžovatelky coby poškozené s odůvodněním, že stěžovatelka je právnickou osobou a nemá osobu způsobilou činit úkony v trestním řízení, neboť starostka i místostarosta stěžovatelky byli jak v době spáchání prověřované věci, tak i v době podání daného návrhu zastupiteli stěžovatelky. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Břeclavi usnesením ze dne 2. 12. 2021 podle § 45 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen tr. ř.), ustanovil na základě návrhu policejního orgánu stěžovatelce k výkonu jejích práv v předmětném trestním řízení opatrovníka (advokáta) s tím, že je nebezpečí z prodlení a stěžovatelka nemá osobu způsobilou činit úkony v řízení. Ke stížnosti starostky stěžovatelky státní zástupce krajského státního zastupitelství usnesením podle § 149 odst. 1 tr. ř. usnesení státního zástupce okresního státního zastupitelství zrušil a podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. znovu podle § 45 odst. 2 tr. ř. za splnění podmínek § 45 odst. 1 tr. ř. ustanovil stěžovatelce opatrovníka – advokáta. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že starostka stěžovatelky v rámci podání vysvětlení sdělila, že jednání, které je předmětem prověřování, považuje za zákonné, a že ze strany stěžovatelky nedošlo k připojení se s nárokem na náhradu škody. Na základě toho uzavřel, že je zřejmé, že zájmy osob (starostka a místostarosta), které jsou oprávněny jednat za poškozenou stěžovatelku v trestním řízení, jsou v reálné kolizi se zájmy stěžovatelky coby poškozené v trestním řízení.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti zejména namítala, že výše uvedený postup orgánů činných v trestním řízení je protiústavním zásahem do jejího práva na samosprávu, neboť jako jednotka územní samosprávy nesouhlasí s tím, aby za ni rozhodovala státním zástupcem určená fyzická osoba místo osoby, která by byla jako zástupce řádně pověřena orgány obce.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.