Dodržováním léčby lze zabránit propuknutí AIDS
Moderní antivirotika používaná k léčbě HIV jsou vysoce účinná. Dokáží potlačit množení viru, který se bez léčby dělí na miliardy virových částic denně. Aby tuto funkci plnila efektivně, musí pacient dodržovat lékařem doporučenou terapii. To vyžaduje pravidelné užívání vyhovující kombinace a množství léků ve stejný čas v závislosti na předepsané frekvenci. Aby léčba přinesla optimální výsledky, měl by pacient užít správným způsobem alespoň 95 % dávek léku. I jeho mírně snížené množství v organismu totiž může vést ke zvýšení množství viru HIV v těle a naopak poklesu počtu bílých krvinek schopných boje s infekcí. Pokud nemocný užívá léky jednou denně, pak i 1 až 2 vynechané dávky za měsíc mohou představovat významné riziko spojené mimo jiné se vznikající odolností viru vůči lékům. Nedodržování léčby má za následek také zvýšení takzvané virové nálože, která je indikátorem množení viru v krvi nakažené osoby. Když je virová nálož snížena na nulovou hodnotu (množství viru v krvi není měřitelné laboratorními testy), je imunitní systém nakaženého odolnější vůči běžným infekcím a propuknutí onemocnění AIDS. Mluvíme o nedetekovatelné náloži. Právě ta je cílem moderní léčby HIV. „Dodržuje-li pacient léčbu, je výrazně méně infekční v porovnání s neléčenou osobou nebo osobou nedodržující léčbu. Riziko přenosu HIV na druhou osobu se podstatně snižuje zmenšením virové nálože na nedetekovatelnou. Přesto hrozba přenosu infekce přetrvává a je bezpečnější se chránit, např. kondomem,“ vysvětluje MUDr. David Jilich z Infekční kliniky a HIV centra Nemocnice Na Bulovce.
Zmutované formy HIV jsou hrozbou i pro infikované
Zvýšení virové nálože a s ní spojená vyšší náchylnost k běžným infekčním onemocněním nejsou jedinými negativními důsledky nedodržování léčby. Virus se při nedostatku antivirotik v krvi snadno množí a mutuje v odolné rezistentní formy. Čím více se virus dělí, tím častěji dochází k chybám v jeho genetické informaci a jeho mutacím. Pacient přestává reagovat na léčbu a jeho imunitní systém je významně ohrožen. Zmutovaný kmen viru snáze odolává antivirotikům, která byla vyvinuta pro jiné formy daného viru. Právě přenos zmutovaného viru na jinou osobu představuje významné riziko v léčbě HIV. Toto pravidlo platí nejen pro nakažení zdravých osob, ale také lidí HIV pozitivních, kteří mají v těle jiný kmen viru. Může pak dojít k tzv. superinfekci, kdy se osoba infikovaná HIV znovu nakazí odlišným, zmutovaným virem. Léčba superinfekce je pak mimořádně složitá a náročná.
Rychlé zahájení léčby může ochránit imunitní systém
Účinnost léčby v neposlední řadě ovlivňuje i její včasné zahájení. Čím dříve jsou pacientovi nasazena antivirotika, tím více se zvyšují jeho šance na kvalitní a dlouhý život. Zkracuje se totiž doba, během níž se virus může množit a mutovat do forem nereagujících na léčbu. Zároveň se zabraňuje snížení počtu obranných buněk imunitního systému, skupiny bílých krvinek schopných boje s HIV. Přestože se během klidové fáze infekce díky absenci příznaků může zdát, že je virus pod kontrolou, množství obranných buněk dále klesá. Včasnější nasazení léčby tak pacientovi zajistí přežití více bílých krvinek, s nimiž může bojovat proti infekci HIV a běžným infekčním onemocněním.
Graf: Průběh infekce HIV
Pozn.: Graf znázorňuje průběh infekce virem HIV. Po infekci virem reaguje tělo zvýšenou teplotou, zvětšením mízních uzlin nebo nočním pocením. Mluvíme o tzv. akutní infekci, během níž se virus šíří do celého těla a napadá lymfatický systém. V té době dočasně klesá počet obranných buněk imunitního systému, CD4+ lymfocytů, a výrazně se zvyšuje množství viru (počet virových částic) v tělních tekutinách. Poté příznaky ustupují a aktivita viru přechází do klidové fáze. Jedná se o klamný stav, kdy nemocný nepozoruje žádné příznaky, ale počet bílých krvinek prudce klesá až do doby, kdy se začnou projevovat další příznaky spojené s druhotnou infekcí. Tou je nákaza jakoukoli běžnou nemocí, jíž se oslabený imunitní systém nedokáže bránit. V té době už hovoříme o propuknutí nemoci AIDS. Ta často vyústí až v úmrtí pacienta, který umírá s téměř nulovým počtem obranných buněk schopných boje s infekcí. Jeho obranyschopnost je nenávratně narušena. Červená křivka představuje množství kopií virů v organismu a v čase u neléčeného pacienta roste. Modrá křivka představuje počet bílých krvinek, který v čase u neléčeného pacienta klesá.
autor: Tisková zpráva
