Tato drobná dřevina využívá právě pozdně letní a podzimní vláhu aby kvetla a vytvořila semena. Letos vřes kvete přímo ukázkově a z pohledu předchozích suchých let neobvykle pěkně. Fialová vřesoviště v tomto čase vypadají tak, jak je známe ze starých obrazů z 19. století. Významným vlivem, který po staletí formoval podobu zdejších vřesovišť, byla z dnešního pohledu intenzivní pastva dobytka.

„V podzimních měsících se navíc suchá tráva, kterou zvířata nespásla, vypalovala. Tím si naši předkové připravovali pastvinu na další rok. Díky poloze regionu na hranici květenných oblastí a pestrosti neživé přírody jsou zdejší vřesoviště unikátní a druhově mimořádně pestrá,“ popisuje botanik Radek Němec. Vřes na podyjských vřesovištích.