Úředníci by díky němu měli lépe porozumět právním i klinickým problémům a svými kontrolami pak přispívat k prevenci špatného zacházení s pacienty s psychiatrickým onemocněním.
Počet duševně nemocných se stále zvyšuje. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR[1]. V roce 2012 vyhledalo pomoc psychiatra více než 570 000 lidí, což byl nárůst o téměř 60 % oproti roku 2000. Během následujících tří let k nim přibylo dalších 150 000 lidí. Duševní choroby a poruchy navíc patří k častým příčinám pracovní neschopnosti, mnohdy způsobí, že člověk nezvládá normální práci a je pak odkázán na invalidní důchod. V některých případech přichází i pobyt v psychiatrické nemocnici.
Právě na některé aspekty pobytu v psychiatrické nemocnici se zaměřil odborný seminář, který ombudsmanka uspořádala při příležitosti Světového dne duševního zdraví. Seminář určený zejména pracovníků krajských úřadů, kteří vyřizují stížnosti a provádějí kontroly u poskytovatelů zdravotních služeb, se snažil vést kontrolní orgány k tomu, aby si uvědomovaly zvláštní zranitelnost lidí s psychiatrickým onemocněním, zranitelnost vyplývající jednak z vlastního onemocnění, tak v případě pacientů v detenci i z omezení jejich svobody. Tito pacienti se jen s velkými obtížemi mohou bránit a domáhat se svých práv.
Jedním z hlavních témat semináře bylo používání omezovacích prostředků (od klidnících léků po např. síťová lůžka). Ty nesmí být nikdy použity preventivně, ale jsou až krajním prostředkem k odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví či bezpečnosti pacienta nebo jiných osob. O použití omezovacích prostředků zásadně rozhoduje lékař a platí přísná pravidla dokumentace jednotlivých případů v záznamech pacienta. Omezení nikdy nesmí být použito jako trest.
Přestože používání omezovacích prostředků ve zdravotních službách upravuje zákon a metodické opatření Ministerstva zdravotnictví, pravidla nejsou v praxi vždy respektována. Podle zjištění ombudsmanky z návštěv psychiatrických nemocnic, například podání léků rychlého zklidnění není vždy nemocnicemi vnímáno jako nástroj omezení, přestože jsou léky použity za účelem kontroly pacienta a pro zvládnutí jeho chování. Stále se tak vyskytují případy, kdy jsou omezovací prostředky používány v situacích, kdy důvodem omezení není ohrožující stav pacienta, ale nedostatek personálu a nemožnost zajistit pacientům dostatečný dohled. Často o tom také chybí řádné záznamy v dokumentaci.
Seminář pořádaný ombudsmankou proto nejen seznamoval s poznatky ze systematických návštěv psychiatrických nemocnic, ale apeloval na krajské úřady, aby se tématu omezovacích prostředků nevyhýbaly a naopak ho vnímaly jako standardní součást kontrol zdravotnických zařízení. Významně tím mohou přispět ke zlepšení praxe a k prevenci špatného zacházení.
Ačkoli se seminář věnoval především tématům z oblasti prevence špatného zacházení a dohledu nad omezováním osobní svobody, je současně přípravou na novou působnost ombudsmanky. Ta se od 1. ledna 2018 stane monitorovacím orgánem pro práva osob se zdravotním postižením. Z trochu jiného úhlu se bude věnovat i systémovým problémům týkajícím se např. i práv osob s duševní poruchou či chorobou.
[1] http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky-1961-az-2013
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
