Na ČT24 jsem jasně řekl svůj názor na aktuální zahraničněpolitické otázky, zdůraznil pragmatický přístup v zahraniční politice, hájil suverenitu naší země, podporu podnikání a realistickou obrannou politiku bez zbytečného plýtvání.

Ve stručnosti jsem:

• potvrdil složení delegace na summit NATO bez prezidenta v prvním roce vlády – pro jednotný hlas vlády v Alianci.
• připomenul fiskální odpovědnost, s tím, že bezpečnost je naše priorita. Vyšší výdaje na obranu musí být zároveň jen v rámci reálného rozpočtu, ne na úkor obřích schodků a „vylhaných“ čísel.
• zdůraznil jsem svobodu podnikání bez zbytečných politických gest – odstraňujeme klacky, ale nemysleme si, že podnikatelé potřebuji politiky jako „otvírače dveří“. Chtějí hlavně stabilní prostředí bez překážek.
• podpořil rozhodnutí neposkytnout vládní letadlo na druhou cestu Vystrčila na Tchaj-wan. Je třeba se držet oficiální politiky ČR a odmítnout zbytečný aktivismus vysokých ústavních činitelů, který ohrožuje naše zájmy a suverénní zahraniční politiku.
• odmítnul jsem argumenty ohledně koncesionářských poplatků.

Mgr. Libor Vondráček

• Svobodní
• předseda Svobodných
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Nejprve jsem se vyjádřil k rozhodnutí Andreje Babiše neposkytnout letoun předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi na jeho druhou cestu na Tchaj-wan.

Rozumím tomu rozhodnutí plně. Když Vystrčil jel poprvé, vnímal jsem to jako naplnění posledního přání Jaroslava Kubery. Teď ale není důvod jezdit podruhé v tak krátké době. Vysoký ústavní činitel při oficiální návštěvě reprezentuje oficiální politiku státu. A oficiální politikou České republiky není uznávat Tchaj-wan jako samostatný stát – nebylo tomu tak ani za předchozích vlád. Stále vnímáme Tchaj-wan jako součást Čínské lidové republiky. Podnikatelská delegace může letět sama, věřím, že bude úspěšná i bez předsedy Senátu. Pokud tam Vystrčil skutečně potřebuje, může využít komerční linku – bez toho, aby to schvalovala a platila vláda. Vládní letadlo by totiž znamenalo, že se na cestě vláda spolupodílí.

Když se mě redaktor ptal, zda podnikatelé nepotřebují politiky, aby jim „otvírali dveře“, odpověděl jsem: V některých situacích to pomůže, ale primárně se podnikatelé spolehnou sami na sebe. Potřebují od politiků hlavně to, aby jim necpali klacky pod nohy. První cesta Vystrčila ty klacky odstranila. Více není potřeba. Mám trochu pocit, že pan předseda Senátu spěchá, protože se bojí, že brzy už v této vysoké pozici nebude.

Na námitku, že Tchaj-wan u nás investuje peníze a vytváří pracovní místa, jsem reagoval: Investují především tchajwanští podnikatelé, mají v tom svůj byznysový zájem. My fandíme podnikání a ziskům. Pokud je to výhodné pro ně, budou investovat dál – my se k nim nijak nestavíme zády. Ale není vhodné, aby se vysoký ústavní činitel vyjadřoval tímto způsobem. Jedna cesta stačila.

Druhé téma byl summit NATO v Ankaře a spor o účast prezidenta Petra Pavla. Podle mého názoru je to už rozhodnutá věc. Řešíme to tady víc, než to řeší v NATO samotném. Nedávno tu byl Mark Rutte, osobní známý Andreje Babiše, a o zastoupení Česka v Ankaře vůbec nemluvili. Delegace se často mění, některé státy to střídají. V nedávné době tam chyběl prezident kvůli zdravotní indispozici Miloše Zemana – shodou okolností v prvním roce vlády Petra Fialy. Přijde mi vhodné z toho udělat tradici: nově nastupující vláda pojede v prvním roce ve složení premiér, ministr obrany a ministr zahraničí, aby zněla v NATO jedním hlasem.

Prezident Pavel sice nemá zdravotní problém, ale má problém obhajovat pozici české vlády ohledně rozpočtu a výdajů na obranu. To, co napsal v dopise Babišovi, že by měl premiér jet s ním a vysvětlovat pozici vlády, považuji za dodatečné zdůvodnění. Držme se původního plánu. Možná se z toho stane dlouhodobá tradice. Česká republika není prezidentská republika, nemáme ani poloprezidentský systém. Byla to jen zvyklost bez silné ústavní opory.

K otázce, jak složité bude vysvětlit, že Česko letos patrně nesplní závazky na obranu, jsem řekl: Nebude to příliš složité. Schůzka Babiše s Ruttem proběhla v přátelském duchu, žádná výstraha. Všichni chápou naši situaci. Výdaje na obranu zvyšujeme – schválený rozpočet z loňských 161 miliard na letošních 180 miliard. I přes pokles v poměru k HDP se nominálně zvyšují. Podle našeho plánu by měly dosáhnout 2,11 % HDP (loni 2,01 %). Mluvím o celkových výdajích na obranu, nejen o kapitole ministerstva obrany. Potvrzení od NATO přijde až na konci roku. Ministr obrany Zúna má největší zkušenosti v NATO ze všech – věřím, že to dokáže správně zařadit. Nemáme se honit za čísly za každou cenu jako plánoval Stanjura (přes 200 miliard), to by prohloubilo schodky zbytečně. Rozpočet musí být realistický.

Psali jsme:

Vondráček (Svobodní): Dám rozhovor, když moje vyjádření nebude zkreslováno

Vondráček (Svobodní): Prošetřování kauzy Bitcoin nabírá na obrátkách

Vondráček (Svobodní): ČT a ČRo nezaniknou. Budou muset nabídnout kvalitu

Vondráček (Svobodní): Co kdyby Babiš plánoval vypnout veřejná média?