Jejich podstatou byla většinou snaha dosáhnout obnovení pohřbívání na neužívaném hřbitově, ale mnohdy také úsilí pietně ochránit místa posledního odpočinku předků. Nejčastěji se dotazy vztahovaly ke hřbitovům v pohraničí, osídleném před válkou německým obyvatelstvem. Obdobná situace však může nastat i kdekoli jinde, kde už starší hřbitov není užíván k pohřbívání.
Obec v pohraničí například žádala o radu, jak řešit žádost občana, aby byl obnoven hřbitov, který se od války neužívá. Žadatel argumentoval tím, že hřbitov nebyl odsvěcen, proto je podle něj pohřbívání možné. Obec však namítala, že provozuje jiné pohřebiště s volnými hrobovými místy, a považovala proto obnovení hřbitova za plýtvání veřejnými prostředky. Vzhledem ke špatnému stavu hřbitova se také obávala finanční nákladnosti jeho obnovení.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva