Na pozemních komunikacích lze užívat jen takové vozidlo, které splňuje zákonné požadavky na jeho provoz. Za provoz silničního vozidla je třeba chápat nejen jeho jízdu, ale také stání. To vše za předpokladu, že je silniční vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel a stojí na veřejně přístupné pozemní komunikaci. Obce čelí v případě dlouhodobě odstavených aut třem možným situacím.

1. Autovrak
Vrakem je pouze vozidlo, které je pro závady v technickém stavu zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Obnova způsobilosti by si vyžádala výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce vozidla.
Silniční správní úřady si zákonnou definici obvykle vykládají tak, že autu musí chybět kola či motor, aby se jednalo o vrak. Městský soud v Praze (rozsudek ze dne 21. 4. 2017, sp. zn. 9 A 10/2016) však za autovrak považuje také vozidlo, u kterého je patrná kumulace závad.
Vizuálně snadno zjistitelné (zjevné) vady silničního vozidla spočívající např. v chybějícím zpětném zrcátku, poškozeném čalounění, viditelných známkách koroze a spolu s chybějící známkou technické způsobilosti, opravňují k závěru, že se jedná o vrak.
V takovém případě rozhoduje o odstranění vozidla silniční správní úřad na návrh vlastníka komunikace – obvykle obce. Pokud provozovatel v zákonné lhůtě vozidlo neodstraní, může jej odstranit obec.

2. Auto není vrak, ale tvoří překážku silničního provozu
Jedná se typicky o situaci, kdy auto nemá platnou kontrolní známku o technické způsobilosti a je dlouhodobě odstaveno na veřejném parkovišti (na pozemní komunikaci). Pokud je auto odstaveno v místě, kde je obecně nedostatek parkovacích míst, může tvořit překážku v provozu, protože ovlivňuje bezpečnost a plynulost dopravy. O odstranění takového vozidla rozhoduje policista nebo strážník obecní či městské policie.