Místo aby soud rozhodl, začaly si dva okresní soudy případ navzájem předávat, protože se nemohly shodnout na místní příslušnosti. Takový postup je v případě, kdy se rozhoduje o životě dítěte, nepřípustný. Okresní soud výhrady ombudsmana akceptoval a přijal opatření, aby se takový postup již neopakoval.

Stěžovatel se na ombudsmana obrátil poté, co již půl roku čekal na rozhodnutí soudu. Z šetření vyplynulo, že v prosinci 2017 se stěžovatel obrátil na okresní soud v Olomouckém kraji. Ten případ pro místní nepříslušnost předal okresnímu soudu v Moravskoslezském kraji, který mu případ vrátil zpátky. Odtud případ putoval ke krajskému soudu k rozhodnutí, který z okresních soudů je příslušný rozhodnout. Krajský soud případ vrátil k okresnímu soudu v Moravskoslezském kraji, který tak o návrhu stěžovatele rozhodl až v květnu 2018. Místo zákonných sedmi dnů uběhlo půl roku.

Ombudsman v šetření konstatoval, že okresní soud v Moravskoslezském kraji nepostupoval dostatečně uvážlivě a s důkladnou znalostí obsahu spisu, když přenesl místní příslušnost na okresní soud v Olomouckém kraji. Z hlediska plynulosti řízení způsobil, že se k věcnému posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření znovu dostal po několika měsících. Ombudsman tento postup vytkl předsedkyni soudu, neboť jejím úkolem je zabezpečit plynulost soudních řízení tak, aby k obdobným situacím nedocházelo.