V roce 2012 provedl ombudsman Stanislav Křeček (v té době jako zástupce ombudsmana) rozsáhlý výzkum dostupnosti finančních služeb seniorům. Jeho výsledky ukázaly, že v této oblasti dochází k nerovnému zacházení a některé produkty či služby jsou pro klienty vyššího věku hůř dostupné.  Zatímco v případě hypotečních úvěrů či životního pojištění je s ohledem na povahu těchto produktů stanovení přiměřeně vysoké věkové hranice obecně legitimní, u služeb krátkodobého charakteru, jako je poskytování kreditních karet, krátkodobých spotřebitelských úvěrů či cestovního pojištění, může omezení horní věkovou hranicí zakládat diskriminaci z důvodu věku.

Doporučení plynoucí z výzkumu a řada osvětových aktivit vedly v průběhu let k určitému zlepšení situace, přesto každý rok dostane ombudsman několik podnětů s námitkou diskriminace v přístupu k finančním službám.

Ilustrovat to lze na nedávno ukončeném případu sedmdesátníka, kterému v návaznosti na naspořenou částku v rámci stavebního spoření nabídla stavební spořitelna úvěr k financování bydlení. Shodou okolností v té době začal s rekonstrukci topení v domě a nabídku vyhodnotil jako výhodnou, rozhodl se jí využít. K žádosti o úvěr ve výši 58 000 Kč dodal spořitelně veškeré potřebné doklady a postupně doplňoval vše, co po něm spořitelna dál požadovala. Nakonec mu bylo sděleno, že je jeho žádost o úvěr zamítnuta, protože už mu bylo 70 let a je politikou spořitelny neposkytovat seniorům úvěry kvůli omezení rizika případných finančních ztrát.