Samotné oprávnění policie omezit někoho na svobodě umístěním do cely s sebou nese značné riziko nepřiměřeného užití donucovacích prostředků, fyzické síly, odkázanosti, případně i zastrašování. Proto je podle ombudsmanky Anny Šabatové třeba podmínky umístění osob do cel průběžně sledovat a upozorňovat na nedostatky: „Ve vyspělých zemích je nepřípustné, aby tak výrazné omezení svobody, jakým je umístění do policejní cely, bylo provázeno nedůstojným zacházením nebo nepřiměřenými zásahy do soukromí. Podmínky v celách v ČR rozhodně nejsou bez chyb. Jestliže se například každá umístěná osoba musí svlékat donaha a dělat dřepy nebo základní hygienické potřeby dostane jen na výslovnou žádost, je třeba mluvit o ponižujícím jednání.“
Aktuální zpráva ombudsmanky o podmínkách v policejních celách shrnuje poznatky z návštěv uskutečněných v letech 2015 – 2016 ve 14 obvodních oddělení Policie ČR, při nichž je zřízeno 47 cel. Návštěvy probíhaly neohlášeně, v různou denní i noční dobu a týkaly se cel určených pro umístění osob na déle než 6 hodin.
Poučení při umístění do cely s řadou nedostatků
Osoba umístěná v cele musí být podle zákona prokazatelně poučena o svých právech a povinnostech. Podle závazného pokynu policejního prezidenta má dostat standardní formulář poučení a má právo ponechat si ho u sebe po celou dobu omezení osobní svobody. Je to jedna z pojistek proti libovůli policistů. Přesto se ombudsmanka v této oblasti setkala s řadou nedostatků, např.:
- Na některých odděleních dostávají umístěné osoby formulář poučení o právech a povinnostech pouze na výslovnou žádost.
- Obsah poučení není v rámci celé republiky stejný. Setkali jsme se s vlastní verzí, která neobsahovala všechny nezbytné informace a odkazovala na již zrušený zákon o Policii ČR.
- Na některých odděleních umístěná osoba formulář poučení nedostává, pouze si ho může přečíst a jeho obsah si zapamatovat. Policisté to odůvodňují rizikem sebepoškození s tím, že papír je způsobilý ohrozit zdraví nebo život.
- Poučení provádí policista, který o umístění osoby žádá a který není z útvaru, u něhož jsou cely zřízeny. Nemusí tak znát organizaci režimu v celách a jeho poučení nemusí být úplné.
Všechny zjištěné nedostatky jsou vážným pochybením a zvyšují závislost osob v celách na policistech. Ombudsmanka proto doporučila vydávat a ponechávat osobám v cele standardizovaný formulář ponaučení: „Nelze souhlasit s tím, že formulář je sám o sobě nebezpečný a paušálně upírat osobám v cele informace o jejich právech a povinnostech. Nevydání nebo neponechání formuláře je přípustné pouze v případě, že policista u konkrétní osoby vyhodnotí riziko. Musí to pak ale včetně odůvodnění zapsat do dokumentace.“
Zásah do důstojnosti při provádění osobních prohlídek
„Umístění do cely neznamená, že osoba nemá právo na žádné soukromí, a už vůbec nelze připustit ztrátu důstojnosti. Veškeré úkony policie musí být prováděny tak, aby nedocházelo k ponižujícímu jednání, aby se minimalizoval pocit trapnosti. Pokud například svlečeného člověka mohou při prohlídce pozorovat jiní lidé, je to rozhodně zásah do soukromí i důstojnosti,“ shrnuje ombudsmanka riziko špatného zacházení při provádění osobních prohlídek.
Zjištění z návštěv:
- Neexistuje interní předpis, za jakých okolností a jakým způsobem provádět osobní prohlídku. Ombudsmanka požádala policejního prezidenta, aby ho do konce ledna 2018 vydal.
- Osobní prohlídky se provádějí na místech, kde není zaručeno, že prohlídku nesledují další osoby (např. na chodbě monitorované kamerami, ve výslechové místnosti se zrcadlovým průzorem apod.). Ombudsmanka doporučila zajistit při provádění prohlídky soukromí.
- Je běžné, že se osoba před umístěním do cely musí v rámci prohlídky svléknout donaha, což je podle ombudsmanky nepřijatelné. Pokud tomu nebrání vážné důvody, je podle ní třeba volit méně ponižující způsob, kdy se osoba neobnažuje celá najednou, ale postupně od pasu nahoru, pak od pasu dolů.
- Stále se plošně používá dřepování (osoba svlečená donaha provádí dřepy). Podle ombudsmanky by k tomu měla policie přistupovat pouze tehdy, pokud existuje důvodné podezření, že zadržená osoba ukrývá nějaké předměty. Tyto případy pak vždy s odůvodněním zapsat do dokumentace.
Vybavení cel
„Pokud musí osoba v cele spát na dřevěné desce bez matrace, toaletní papír nebo zubní kartáček dostane jen v případě, že si o ně výslovně požádá, nedá se mluvit o jednoduchosti vybavení cely, ale o ponižující zacházení. Osoba v cele se tím dostává do nežádoucí závislosti na ostraze,“ komentuje ombudsmanka materiální vybavení cel:
- Ve vícehodinových celách není možné tolerovat lůžko bez matrace, jen s dřevěnou deskou. Nelze to odůvodnit ani ochranou před ohrožením zdraví, ani snahou odlišit se od hotelového pokoje. Odpírání spánku, což může lůžko bez matrace způsobit, patří ke znakům špatného zacházení. Ombudsmanka doporučila opatřit postele v celách matrací s omyvatelným povrchem.
- Toaletní papír musí být osobě v cele vydáván bez dalšího, přesto jsme se ojediněle setkali s tím, že bez výslovného požádání ostrahy ho osoba v cele neměla k dispozici.
- Zubní kartáček se v cele běžně vydává pouze na výslovnou žádost, přestože právo na provedení základní hygieny předpokládá automatické vydání hygienických potřeb (včetně kartáčku). Pouze v individuálních případech lze vydání kartáčku odepřít, pokud by šlo o ohrožení života či zdraví, ale pak musí být všechny okolnosti popsány v dokumentaci.
Odebírání brýlí
Přestože lze brýle odebrat jen na základě individuálně zhodnoceného zvláštního důvodu, v praxi jsou odebírány plošně. Policisté je považují za věc způsobilou ohrozit zdraví či život, proto je ve většině policejních oddělení umístněným osobám automaticky odebírají, případně je ponechají jen na dobu nezbytně nutnou např. k přečtení formuláře poučení. Takový postup je podle ombudsmanky v rozporu se zákonem. Brýle jsou zdravotní pomůckou, která musí být umístěné osobě ponechána. Individuální zvláštní důvody pro odebrání brýlí pak musí být vždy zapsány do dokumentace.
Celou zprávu z návštěv policejních cel najdete ZDE
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
