Zvlášť pro rodiny s nízkými příjmy či nemajetné je nemožné vlastními silami zajistit dítěti vše potřebné. Stát sice pro tyto situace počítá s dávkou mimořádné okamžité pomoci na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním a zájmovou činností nezaopatřeného dítěte, ale výzkum ombudsmana ukázal, že se informovanost rodin a jejich šance tuto dávku na školáka získat v jednotlivých krajích výrazně liší.

„Chceme, aby děti z nízkopříjmových rodin řádně plnily školní docházku, získaly vzdělání jako základ budoucího pracovního uplatnění a začlenily se do společnosti. Nejde přitom jen o tyto děti a jejich rodiny, ale do budoucna by tím získala celá společnost. Nepodaří se to ovšem, pokud stát tyto rodiny nepodpoří, a to minimálně poskytnutím prostředků na úhradu školních pomůcek a zájmových kroužků,“ vysvětluje ombudsman Stanislav Křeček. Protože poznatky z posledních let nasvědčovaly nejednotnému přístupu úřadu práce a někdy velmi restriktivnímu rozhodování o mimořádné okamžité pomoci, rozhodl se ombudsman výzkumem ověřit praxi úřadů v rámci celé republiky. Analyzoval informace a rozhodnutí úřadů práce za období srpen a září 2019, tj. za období, kdy rodiny v největší míře žádají o mimořádnou okamžitou pomoc pro nezaopatřené děti v souvislosti se školní docházkou.

„Přál bych si, aby pomoc s výdaji na školní pomůcky a zájmové aktivity obdržely všechny rodiny s nezaopatřenými dětmi, které na ni mají ze zákona nárok. Skutečnost je zatím jiná,“ poukazuje ombudsman na zjištění z analýzy rozhodnutí. Nejčastějším důvodem pro částečné nebo úplné zamítnutí žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc je sdělení úřadu práce, že nejde o nenadálý a neočekávaný výdaj, ale o výdaj plánovaný, se kterým měla rodina počítat a například měla školní pomůcky nakupovat průběžně. Takový důvod zamítnutí žádosti je podle ombudsmana nepřípustný.

Rodinám s nízkými příjmy, které nemají dost prostředků na úhradu nákladů souvisejících se vzděláním a zájmovou činností dítěte, ombudsman doporučuje, aby na úřadech práce trvaly na poskytnutí informací o mimořádné okamžité pomoci a formuláře žádosti a aby se v případě zamítnutí žádosti bránily odvoláním. Současně ombudsman apeluje na úřady práce, aby rodiny dostatečně poučovaly, o žádostech rozhodovaly v souladu s právními předpisy, rozhodnutí o částečném nebo úplném zamítnutí žádosti řádně odůvodňovaly a vyvarovaly se některých odůvodnění.

Různé šance v různých krajích

Výzkum ukázal, že v jednotlivých krajích se výrazně liší počty podaných žádostí i „úspěšnost“ žadatelů. Například v Jihomoravském kraji bylo ve sledovaném období podáno 1111 žádostí, zatímco v Praze jen 128. Počty podaných žádostí byly v některých krajích velmi nízké, což může svědčit o neinformovanosti rodin. Ombudsman proto požádal generální ředitelství Úřadu práce ČR, aby vedlo své zaměstnance k důslednějšímu poučování rodin s nezaopatřenými dětmi o možnosti čerpat tuto dávku. Rovněž apeloval na maximální dostupnost formulářů žádostí na kontaktních pracovištích.