„U dětí má smysl pořídit mobil nejdříve ve věku, kdy se většinou na prvním stupni začínají postupně osamostatňovat, kontakt s dítětem prostřednictvím telefonu je pak pro rodiče možností zjistit, zda je vše v pořádku,“ říká MUDr. Martina Neprašová, klinická psycholožka z portálu psychoterapeut.cz. „Určitě nemá smysl kupovat drahé mobily s mnoha funkcemi, stačí jednoduchý aparát, kde má dítě uložen kontakt na rodiče, sourozence a příbuzné a učí se s mobilem zacházet. Zcela dostačující je jednoduchý, finančně omezený tarif nebo předplacená karta.“

Bohužel prohlubující se sociální rozdíly způsobují, že dítě, které spolužákům ukáže svůj zastaralý typ mobilního telefonu, se stane terčem posměchu. Učitelé potvrzují, že už na prvním stupni základní školy děti neváhají vyčlenit z kolektivu spolužáka jen proto, že nemá smartphone, a označují ho za „socku“. „Vysvětlit dítěti, že nezáleží na značce a typu mobilního telefonu, je pak složité,“ vysvětluje Martina Neprašová. „Ve chvíli, kdy se dítě stane cílem slovních útoků, se může stáhnout do sebe, případně reagovat agresivně.“

Proto by dítě, které dostane svůj první mobil, mělo být rodiči poučeno o zacházení s ním. Neukazovat ho ve škole, mít vypnuté zvonění během vyučování, telefonovat nebo psát SMS pouze ve chvíli, kdy je to skutečně nezbytné. „Tohle mají ve svých rukách právě rodiče,“ upozorňuje Neprašová. „Mohou totiž to, jakou roli bude mobil v životě jejich dítěte hrát, velmi ovlivnit. Tím, jak sami s mobilem zachází. Pokud se rodič s mobilem v ruce ráno budí a večer usíná, neustále kontroluje, co nového je na sociálních sítích, ve světě a kontroluje přicházející poštu, vysílá tím dítěti signál o tom, jak důležitý mobil v jeho životě je. A pro děti jsou rodiče vzorem  a modelem pro rozvíjení vlastního  chování. Není smutnější pohled než sledovat rodinu na obědě v restauraci, kdy každý sám usedá se svým mobilním telefonem a vzájemně vůbec nekomunikují.“