Vláda: Podpora vědy a výzkumu je v letošním roce rekordní

02.05.2017 14:35

Kroky vlády Bohuslava Sobotky na podporu vědy a výzkumu

Vláda: Podpora vědy a výzkumu je v letošním roce rekordní
Foto: Archiv PL
Popisek: Úřad vlády ČR

1. Navyšování finančních prostředků ze státního rozpočtu

V letošním roce činí tato podpora rekordních 32,7 mld. Kč (0,7 % HDP) s výhledem dalšího růstu v příštích letech. S nárůstem podpory ze státního rozpočtu se průběžně zvyšuje i celkový objem financování vědy, výzkumu a informací, takže podle posledních dostupných údajů činí v ČR výdaje na vědu, výzkum a inovace v ČR cca 2 % HDP. Přitom více než polovinu zaplatily soukromé podniky ze svých zdrojů, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část ze strukturálních fondů EU.

2. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací

Vláda schválila v roce 2016 Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací. Jde o strategický dokument, který udává hlavní směry dalšího rozvoje vědy a výzkumu v ČR a obsahuje konkrétní kroky k naplňování jejích cílů. Mezi ty patří například zavedení nového systému hodnocení výzkumných organizací, posílení výzkumných a inovačních aktivit podniků a zlepšení řízení systému výzkumu, vývoje a inovací.

Postupně se tyto úkoly další plnit. V únoru letošního roku např. vláda schválila Metodiku hodnocení výzkumných organizací – tzv. Metodiku 2017+. Ta znamená zásadní změnu dosavadního systému hodnocení.

3. Národní výzkumná a inovační strategie inteligentní specializace

Významným krokem, zejména z hlediska současného a budoucího čerpání finančních prostředků z evropských strukturálních fondů, bylo finální schválení „Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (tzv. „RIS3 strategie“). Ta zajišťuje efektivní zacílení evropských, národních, regionálních a soukromých prostředků (až 70 mld. Kč do roku 2023) na aktivity vedoucí k posílení inovační kapacity a do prioritně vytyčených perspektivních oblastí.

4. Mezinárodní spolupráce

Vláda v roce 2015 vyslala prvního vědeckého diplomata do Izraele a začala tak budovat síť vědecké diplomacie. Druhou zemí, ve které by měl vědecký diplomat působit, jsou Spojené státy americké a ve výhledu jsou další země, např. Německo. Užší spolupráce probíhá také s rakouskými, izraelskými, tchajwanskými nebo jihokorejskými výzkumnými pracovišti a státními agenturami.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Ukrajina

Dobrý den, co si myslíte o novém mobilizačním zákonu na Ukrajině? A měli bychom ,,vyhostit" Ukrajince, kterých se to týká? Mně to přijde nehumánní, Češi v minulosti (např. za okupace) taky ve velkém emigrovali a podle všeho se ani teď nehrnou do armády, a to nejsme ve válce. Ani já bych do války své...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Česká republika 20 let součástí Evropské unie. Co dělá ombudsman pro občany EU?

22:24 Česká republika 20 let součástí Evropské unie. Co dělá ombudsman pro občany EU?

Ombudsman pomáhá občanům EU, ať už jsou znevýhodnění v práci, když žádají o rodičovský příspěvek neb…