Bohužel se veřejná ochránkyně práv setkává s případy, kdy obce rezignují na individuální posuzování žádostí a na základě vlastních formalistických pravidel je zamítají.
Míst pro parkování není nejspíš nikdy dost. V některých městech či jejich částech může být parkování v blízkosti domu skutečně náročné. Přesto však nelze rezignovat na skutečnost, že je mimo fyzické možnosti některých lidí parkovat ve větší vzdálenosti od svého bydliště. Obvykle se jedná o osoby se zdravotním postižením a měli bychom jim proto věnovat zvýšenou pozornost.

Obce mají povinnost přijímat přiměřená opatření, aby osoby se zdravotním postižením mohly využít služby parkování nabízené veřejnosti. Tuto povinnost nemají, jen pokud by takové opatření obec nepřiměřeně zatěžovalo.

Například nedostatek míst k parkování v dané lokalitě není důvodem k odmítnutí zřízení vyhrazeného stání. Potřeby osob se zdravotním postižením parkovat v blízkosti bydliště jsou vždy vyšší, než u osob nečelícím zdravotnímu hendikepu.