Ohlédnutí za uplynulými osmi lety sběru elektroodpadu jasně ukazuje, že se Češi spotřebiče třídit naučili a množství správně vyhozeného elektra nás dlouhodobě na první místo mezi státy Střední a Východní Evropy. S 5 kilogramy na osobu a rok se nám daří plnit platné limity Evropské unie, které ukládají České republice vybrat 4 kg elektroodpadu na občana. Přesto však máme určité rezervy a zmíněné evropské kvóty se navíc v příštích letech ještě zpřísní.

„Od roku 2005, kdy byl u nás zpětný odběru uzákoněn, jsme vybrali více než 100 tisíc tun vysloužilých spotřebičů, které by pro ilustraci zaplnily celé Václavské náměstí v Praze až do výše čtvrtého patra,“ říká Hana Ansorgová, manažerka komunikace neziskové organizace ASEKOL, zabývající se sběrem elektroodpadu. „Češi se za ty roky naučili třídit, znají možnosti zpětného odběru a v zásadě vědí, proč je třeba třídit,“ dodává. Toto však platí zejména pro velké spotřebiče, jako jsou ledničky, pračky nebo také staré televizory s CRT obrazovkou. Drobných spotřebičů se do zpětného odběru dostane jen sotva čtvrtina.

„Z našeho průzkumu také vyplynulo, že se v České republice nachází přes 9 milionů nepoužívaných spotřebičů z těch skupin elektra, které dle zákona ASEKOL vybírá. Historických elektrozařízení, tedy zařízení uvedených na trh před rokem 2005, je pak dle našeho odborného odhadu 18,5 milionu kusů. V případě CRT televizorů a počítačových monitorů se jich zatím zrecyklovalo dokonce jen 55 %,“ vysvětluje Ansorgová. Historické spotřebiče přitom tvoří až 90 % celého zpětného odběru kolektivního systému ASEKOL.