U tří čtvrtin českých domácností se několikrát do měsíce opakuje stejný scénář. Žena z větší domácnosti v menším městě se zorientuje v aktuálních slevách a akcích a vyrazí do hypermarketu na okraji města na rodinný nákup.

Snaží se nakoupit co nejrychleji, svižný styl nákupu preferuje 61 % dotázaných. Na druhou stranu při procházení regálů ve většině případů přidává do košíku i věci, které původně vůbec neměla v plánu koupit. „Touha po maximálně šetrném nákupu, která koresponduje se zálibou Čechů v různých slevách a akcích, se při samotném nakupování mísí s lákadly regálů. Roli hraje umístění samotných regálů a zboží v nich. Nejatraktivnější zboží bývá zpravidla ve výšce očí, kde zaujme nejvíc,“ vysvětluje analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. Čtyři z pěti domácností, které nakupují ve velkém, si podle průzkumu vyhledávají informace o akcích a slevách a také podle nich nakupují.

Ve výsledku u pokladny polovina dotázaných zaplatí přes 1 500 Kč, u rodin se dvěma dětmi se částka rychle vyhoupne přes dva tisíce. V průměru na displeji bliká při velkém nákupu suma 1 700 Kč. „Singles a bezdětní dávají přednost spíše průběžným nákupům a utrácí většinou méně než 1 000 korun,“ upřesňuje Kozub. Podle něj je důvod v rozdílném stylu života, kdy singles častěji jedí v restauracích nebo nakupují v lokálních obchodech v menším množství.

„Ať už velký nákup realizuje menší nebo větší domácnost, většinou platí kartou. Děje se to v 60 procentech případů. Jen 8 procent lidí platí výlučně v hotovosti,“ dodává Kozub.